Jihočeská genealogie - úvod ....A B C-Č D H CH J .K .L M N O P R Ř S Š T U V Z Ž ...
|
Zvíkov okr. Č. B. |
|||
|
Záluží OÚ Slavče |
|||
|
Záluží dnes Trocnov |
Záluží
u Týna n. V. mapka |
||
Záblatí.mapka (Velké Záblatí, Gross Zablat) Chytilův adresář 1915
|
Záblatí. První písemná zmínka r. 1336, správní vývoj: 1850 - 31. 3. 1976 samostatná obec, od 1. 4. 1976 osada obce Dříteň. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bílá Hůrka, 6 matrik z let 1703 - 1845. Osady: Radomilice, Strachovice, Záblatíčko. dk |
Články v
novinách a časopisech
Václav Přech (vpch), František Jungbauer,
spisovatel (1895 - 1941). Výběr 17, 1, 1980, s. 44
Jiří Záloha, Zlaté a stříbrné doly u
Záblatí? Výběr 25, 2, 1988, s. 4 - 9
Štěpán
Kolafa,
Ochraňujme svědky minulosti, aneb Co připomíná
kamenný kříž.
Českobudějovické listy 25. 9. 1998
Marie Popadincová,
Nález mincí u Záblatí, okr.České
Budějovice. Numismatické listy 48/3,
1993
Zpět na začátek
stránky
Záblatíčko mapka (Malé Záblatí, Klein Zablat) Chytilův adresář 1915
|
Záblatíčko. První písemná zmínka r. 1490, správní vývoj: 1850 - 1913 osada obce Záblatí, 1913 - 31.12. 1962 samostatná obec, 1. 1. 1963 - 31. 3. 1976 osada obce Záblatí, od 1. 4. 1976 osada obce Dříteň. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bílá Hůrka, 6 matrik z let 1703 - 1845. dk |
Záboří (Záboř, Saboř) mapka Chytilův adresář 1915
|
Záboří.
První
písemná
zmínka r. 1263, správní vývoj: od 1850
samostatná obec. Panství Vyšší
Brod (cisterciácký klášter). Fara
Strýčice, 7 matrik z let 1689 - 1855.
Osady: Dobčice, Holašovice, Lipanovice, Strýčice. dk |
Články v novinách a
časopisech
Jan Chmelík, Kronikář
Mráz hledal středověk a našel
pravěk.Putování.... Záboří.
Českobudějovické listy 21. 8. 1995
Václav Vondra -
Miloslav Pecha, Příběh o tom, jak němečtí četníci
zdravili vojáky Rudé
armády vztyčenou paží. (1. část) ČBLy 8.
10. 1998
Zahájí mapka Chytilův adresář 1915
|
Zahájí. První písemná zmínka r. 1352, správní vývoj: 1850 - 1920 osada obce Mydlovary, 1920 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Zliv, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Zahájí, 8 matrik z let 1650 - 1861. dk |
Články v
novinách a časopisech
Václav Ira, Zahájí.
Krátká historie obce. Výběr 4/1970, 37 - 38
Petr Zavřel, Svědek
války o dědictví. Nově objevené památky na
bitvu u Zahájí z roku 1742.
Jihočeská pravda 1990
Milan Beníšek, Kostelík
jako z cukru. Českobudějovické listy 2. 12. 1996
Ivana Tomková - Petra Vyhnalová, Jakpak je dnes u
nás doma? Zahájí.
Českobudějovické listy, 4. 6. 1998
Monografie
Daniel Kovář, Zahájí. Jelmo 1998
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese
Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a
uměleckých v pol. okresu
Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Josef Salaba, Urbář fary v Zahájí,
nejstarší urbář farský. Sborník
historického kroužku, roč. 20, 1919
Václav Pulec, Zahájí. Farní věstník
pro České Budějovice a okolí
1931 - 1935.
Karel Pletzer, Rejstřík fary v Zahájí na Hlubocku.
JSH, roč. 24, č.
1, 1955
Václav Ira, Zahájí. Krátká historie
obce. Výběr, roč. 7, č. 4, České
Budějovice 1970
Živá vzpomínka na dobrého kněze (P.V. Pulce).
Aktuality - Setkání č.
6, České Budějovice 1994
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S poznámkami
o obcích
Munice, Olešník, Zahájí, Zbudov a ZLiv.
Vydal OÚ Mydlovary 2001
Záhorčice mapka Chytilův adresář 1915
|
Záhorčice. První písemná zmínka kolem r. 1400, správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1985 osada obce Vrábče, 1. 7. 1985 osada obce Boršov nad Vltavou. Panství Č. Krumlov (Jan A. kníže ze Schwarzenbergu). Fara Boršov nad Vltavou, 21 matrik z let 1653 - 1869, 2 rod. katastry z let 1701 - 1840. dk |
Literatura
Josef Braniš, Soupis památek historických a
uměleckých v pol. okresu
Česko-Budějovickém. Praha 1900.
|
Záhoří. Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Žimutice, od 1945 samostatná obec. Panství Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství). Fara Žimutice, 6 matrik z let 1732 - 1864. dk |
Zaliny.(Zalině, něm. Zallin, Salin) Chytilův adresář 1915
|
Zaliny. První písemná zmínka 1367, správní vývoj: 1850 - 1868 osada obce Zvíkov, 1868 - 1943 samostatná obec, 1945 - 13.6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 -30. 6. 1985 osada obce Kaliště, od 1. 7. 1985 osada obce Ledenice. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ledenice, 11 matrik z let 1672 - 1870. dk |
Záluží (Zalusch) mapka Chytilův adresář 1915
|
Záluží. První písemná zmínka 1186, správní vývoj: 1850 osada obce Slavče, 1869 - 1890 osada obce Mohuřice, od 1890 osada obce Slavče. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Trhové Sviny, 20 matrik z let 1649 - 1861. dk |
Články v
novinách a časopisech
Bohuslav Schättinger,
Bude bouřka - na Stěžáku zvoní! Vzpomínka na
Slepičí hory. Výběr
2/1976, 142 - 143
Sto let od založení
sboru dobrovolných hasičů slavili v sobotu v
Záluží. Foto Pavel Krátký.
Českobudějovické listy 11. 9. 2000
Záluží (do 1949) nyní Trocnov Chytilův adresář 1915
|
|
Ves Trocnov (Záluží) se nachází necelé 2 km od Žižkova rodiště, s nímž však není svázána žádnými společnými dějinnými osudy. Začátkem 80. let 14. století náležela k panství Český Krumlov, které patřilo mocnému rodu Rožmberků. Další zmínku o Záluží čteme r. 1409 v rožmberské popravčí knize, kdy poblíž vsi byl při pasení stáda zavražděn jistý Václav Pitrůch. Později připadla osada s osmi poddanskými usedlostmi k českokrumlovskému arciděkanství. V letech 1850 - 1923 bylo Záluží osadou obce Radostice, pak se osamostatnilo, v r. 1949 bylo přejmenováno a roku 1975 došlo k jeho připojení k Borovanům. Na přelomu 19. a 20. století se počet obyvatel Záluží pohyboval kolem 130. V roce 1909 si zdejší obyvatelé vystavěli kapli sv. Jana Nepomuckého, která spolu s několika zachovalými usedlostmi kolem návsi vytváří malebný celek. Vlaková zastávka byla na trati mezi Č. Budějovicemi a Gmündem otevřena v červenci 1898. Roku 1914 tu vyrostla nádražní budova a došlo ke zřízení druhé koleje.(dk) Vlevo: Rodinné foto u Žižkova pomníku, 1927 |
Trocnov - Žižkovo
rodiště. Pravděpodobně
kolem poloviny 14. století vznikly dva dvorce,
náležející do majetku
drobného šlechtického rodu, jenž se psal s
přídomkem "z Trocnova" a v
erbu užíval raka. Dvorce se poprvé
připomínají roku 1378, kdy zároveň
vstupuje do psaných pramenů zdejší zeman Jan,
řečený Žižka z Trocnova,
prodávající tehdy svůj rodný statek
Vilému Puckovi z Trutmaně.
Nebýt toho, že se pak
postavil do čela husitských vojsk, nevěnovali by mu takovou
pozornost
přední čeští historikové i literáti
a na trocnovských dvorcích by sotva
proběhl rozsáhlý archeologický průzkum.
Díky němu a prostřednictví
ojedinělých písemných zpráv si dnes
dokážeme představit prostředí, v
jakém mladý
Žižka
vyrůstal. (Daniel Kovář)
Prameny
Pamětní kniha obce Záluží. (Je uložena u
kronikářky v Trocnově)
Výběr z článků v novinách a časopisech
A. Hejna, Trocnovské dvorce. Časopis Národního
muzea, Praha 1957, s.
35 - 48
A. Hejna, Výsledky
archeologického výzkumu v Trocnově. JSH 1957, s. 1 - 4
op, Studánka
napověděla. Deník Jihočeská pravda, 14. 8. 1992
František Kolář, O
šlechtě našeho regionu. Z Trocnova .
Trhovosvinenské listy : zpravodaj
občanů města Trhových Svinů a okolí [1991-1997] -
3/2 (1993), 7
Zuzana Thomová,
Revizní
archeologický výzkum Trocnov, Mikšův dvorec.
Výběr z prací členů
Historického klubu při JČM v ČB - 30/4
(1993), 262-263
Karel Kakuška, Bratře
Žižko, popojedem - aneb Co s kulturní památkou?
Jihočeské listy, 18. 4.
1994
ks, Žižka trávou
nezaroste. Trocnovský areál změní tvář i
majitele. Českobudějovické
listy, 6. 9. 1994
Stanislava Neradová,
Žižka zůstal trochu stranou. V sobotu se v trocnovském
areálu
vzpomínalo. Českobudějovické listy, 10. 10. 1994
Milada Hučková,
Odkud
pochází Jan Žižka? Západočeský
archeoastronautický zpravodaj 3/1995
Pavel Koblasa, Před sto
lety se narodil historik Trocnova : Jan Petřík, rodák z
Todně u
Trhových Svinů, si postavil vilu v Borovanech. ČBL
22.12.1995
mp, Na prohlídku i
po
zavírací době. O Žižkově rodišti chybí
jakákoliv informační publikace.
Českobudějovické listy, 19. 5. 1997
Jan Schinko, Jan Žižka
asi neměl České Budějovice příliš v lásce.
Malá českobudějovická
jubilea. Českobudějovické listy, 10. 3. 1998
Petra Vyhnalová, Další osud areálu v
Trocnově leží na ministerstvu
kultury. Českobudějovické listy, 31. 3. 1998
Vladimír Valíček, Na okraj Žižkova výročí.
Českobudějovické listy,
9. 10. 1998
Ivana Kerlesová, O Žižkovo rodiště se chce okresní
úřad starat i bez
správce. Českobudějovické listy 20. 1. 1999
Květuše Schüllerová, Cesty za krásami regionu
: Trocnov. Foto archív
Českobudějovické listy 22.05.1999, příloha
Víkendové listy
Monografie
Jan Petřík, Přehled
dějin Trocnova. Nákladem vlastním, 1924? - 50 s.
František Miroslav Čapek, Trocnov. České Budějovice 1924
Jan Petřík, Trocnov. Průvodce minulostí a
přítomností. Nákladem
vlastním, Trocnov 1938
K. Hlubuček, Trocnov - Žižkův kraj : stručná historie
někdejšího
dvorce Žižkova ... Trhové Sviny 1951 - 21 s. : il.
L. Kluzák, Trocnov. 12 stran, 1962
Hůlka, Průvodce rodištěm Jana Žižky z Trocnova. České
Budějovice :
Odbor kultury ONV, 1976 - 31 s.
Jan Petřík, Trocnov v XVII. století.: Nákladem
vlastním, v Táboře
1932 - 18 s.
Literatura
Jan Petřík,
Odúmrť po
Míkšovi z Trocnova . Vlastním nákladem v
Táboře : 1931 - 16 s.
Miroslav Haller, Duše
krajiny : výhledy se Zeleného vrchu nad Trocnovem. 4
dřevoryty Karla
Štěcha.. V Praze 1940 - 8 s. : il
Herbert Pexa, Oldřich
ze Dvorce. Příspěvek k dějinám Dvorce a Trocnova. JSH,
roč. 60 - 62,
1991 - 92, s. 1 - 8
Daniel Kovář, Borovany.
Vydal OÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem
Borovany, 2000.
Fotografie Petr Odložil, fotografie archivních materiálů
Stanislav
Loudát, archivní materiály poskytl SOkA Č.
Budějovice, ISBN
80-238-5511-5. Monografie obsahuje rovněž příspěvky k historii
dvora
Trocnova - Žižkova rodiště, obce Záluží (od 1949
nese jméno Trocnov),
vsi Dvorec, obce Hluboká u Borovan, Radostic, Vrcova a
osad Třebeč, Cikánov a Chrastí.
|
Zálužice. První písemná zmínka 1490, správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 osada obce Zliv, 12. 6. 1960 - 29. 4. 1976 osada obce Pištín, 30. 4. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Zliv, od 24. 11. 1990 osada obce Pištín. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Pištín, 17 matrik z let 1647 - 1867. dk |
Články v
novinách a časopisech
Jan Caletka, Časně
středověké železářství v okolí
Zálužic. Výběr 28, 4, 1991, s. 340 - 342
Jan Schinko, Jubilea
kapliček. Kaple nejen pro tři stálé obyvatele. S kresbou
autora.
Českobudějovické listy, 14. 2. 1998
von, Zalužice, osada se
zajímavou minulostí, slouží rekreaci
Poddanská ves patřila pod panství
Hluboká do roku 1850. Českobudějovické listy 18.09.1998
Zámostí Chytilův adresář 1915 - část 1. .. Chytilův adresář 1915 - část 2.
|
Zámostí. Správní vývoj: 1850 - 1923 osada obce Hluboká nad Vltavou, od 1923 součást Hluboké nad Vltavou. dk |
|
Zavadilka. Správní vývoj: 1850 - 29. 4. 1976 osada obce Haklovy Dvory, od 30. 4. 1976 součást Českých Budějovic. dk |
Závraty (Zawraten) mapka Chytilův adresář 1915
|
Závraty. První písemná zmínka 1365, správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1960 osada obce Vrábče, 1. 7. 1960 - 31. 12. 1991 osada obce Homole, od 1. 1. 1992 samostatná obec. Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Boršov nad Vltavou, 21 matrik z let 1653 - 1869, dva rodové katastry z let 1701 - 1840. dk |
Články v
novinách a časopisech
lud, Bašta
konzervatismu s patnácti hlasy. Českobudějovické listy,
4. 6. 1996
Jan Chmelík, Když v
Závratech chodili mládenci na okýnko :
putování po městech a obcích
českobudějovického okresu, Závraty.
Českobudějovické listy [1995, 09] -
4/206 (04.09.1995), 11
|
Zborov. Správní vývoj: 1850 - 31. 12 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Ledenice. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ledenice, 11 matrik z let 1672 - 1870. Osady: Ohrazení, Ohrazeníčko, Svatá Voršila. dk |
Články v novinách
a
časopisech
Karel Pletzer, Zaniklé lázničky Svatá
Voršila u Českých Budějovic.
Výběr 4/1972, 213 - 217
F. J. Čapek, Svobodníci a dvořáci na velkostatku Třeboň
(o
hamfestním statku Mysletín, dnes katastr Zborov).
Výběr 1/1977, 5 - 10
Daniel Kovář, O své kapli dokáží
Zborovští dodnes zajímavě vyprávět.
Nedlouho po vystavění kaple postihla Zborov
nešťastná událost - při
pouti se od svíček vznítil oltář a vypukl
požár, který pohltil značnou
část vnitřního dřevěného zařízení.
Foto Václav Pancer. Českobudějovické
listy 14.1. 1999
|
Zbudov. První písemná zmínka r. 1472, správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Mydlovary, od 14. 6. 19664 osada obce Dívčice. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Nákří, 5 matrik z let 1656 - 1859. Osady: Dívčice, Dubenec. dk |
Články v novinách
a
časopisech
Václav Ira, O vesnici Zbudov. Výběr 3/1972, 163 - 164
František Minářík, O místních
názvech na Zbudovských Blatech. Výběr
1/1973, 15 - 16
František Minářík, Jak se hospodařilo na Blatech.
Výběr 2/1973, s. 102
František Minářík, Úsloví na
Svobodných Blatech. Výběr 1/1974, s. 68
Václav Ira, Byl jakub Kubata rychtářem ve Zbudově?
Výběr 2/1974, s. 106
Stach Jiří, K témuž. Doplňky. Výběr 4/1974, s. 288
Antonín Beneš, Z pravěku Zbudovských Blat.
Výběr 4/1974, 244 - 245
F. J. Čapek, K otázce sirotčí autonomie na Hlubocku v 16.
století. K
70. výročí postavení Kubatova pomníku.
Výběr 4/1974, 246 - 248.
Jiří Vobr, Karel Klostermann o Kubatově statku a skutečnost.
Výběr 4/1980, s. 238
F. J. Čapek, K článku J. Vobra , doplňky a opravy. Výběr
2/1981, s. 150
Ivan Hoyer, K článku J. Vobra. Doplňky a opravy. Výběr
2/1981, s. 151
F. J. Čapek, Selské bouře na Hlubocku v roce 1580 - 81.
Výběr 4/1981, s. 237 - 255
Jan Suchan, Ondřej Ungnád ze Suneku (k článku F. J.
Čapka). Výběr 4/1981, s. 139
F. J. Čapek, 85 let od ustanovení Kubatovského spolku ve
Zbudově. Výběr 2/1987, s. 32
Jan Chmelík, Jak zbudovský sedlák vešel do
umění. Putování po
městech a obcích ..... Českobudějovické listy, 10. 12.
1993
Literatura
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S poznámkami
o obcích
Munice, Olešník, Zahájí, Zbudov a Zliv.
Vydal OÚ Mydlovary 2001
Články o Kubatovi, co
"dal hlavu za Blata"
Václav Ira, Byl
Jakub
Kubata rychtářem ve Zbudově? Výběr 2/1974, 106 - 107
Jiří Stach, K článku
Václava Iry Byl J. Kubata rychtářem ve Zbudově?
Výběr 4/1974, 288
Jan Čudka, Kubata zve
sedláky na Blata. Kubatovská historie a pozvánka
na slavnost 3. 6.
1990. Jihočeská pravda, 25. 5. 1990
ka, Víte, že na Malých
Zbudovských Blatech byla za vesnickou památkovou
zónu vyhlášena obec
Zbudov? Deník JP, 22. 2. 1992
ko, Kubata dal hlavu za Blata.
Jižní Čechy v zrcadle času. Jihočeské listy. 30. 7. 1993
jchk, Eva se rozhodla
vzkřísit tradici. Kubata dal sice hlavu za Blata, ale jeho dům
ve
Zbudově už tolik neláká. Jč. listy 2. 9. 1993
jchk, Hledáme Kubatu. Pátrání po textu
divadelní hry o zbudovském
rychtáři. Jč. listy, 9.
11. 1993
jchk, Od verpánku na
prkna. (Václav Špatný, rodák z Vodňan,
poskytl ke studiu texty hledané
hry o Kubatovi). Jč. listy, 3. 1. 1994
Jan Schinko, Zbudovská
Blata. (S kresbou autora, usedlost čp. 23). Česko-bavorské
výhledy,
1994
jchk, Sláva! Kubata
je
na světě. Jihočeští čtenáři nezůstali k historii
lhostejní (Hry a
publikace o Kubatovi). Českobudějovické listy (dále jen
Čbl), 18. 1.
1994
jbí, Legenda a sirotčí
peníze. Pocta Kubatovi před devadesáti léty. Čbl,
12. 8. 1994
Karel Kakuška, Kubata dal hlavu za Blata. Před 90 lety odhalen
pomník této slavné postavy. (Článek mj.
obsahuje první zmínku v denním
tisku po roce 1989 o strýčickém jazykovém ostrůvku
v regionu). Čbl, 15.
8. 1994
Luboš Šimek. Počasí oslavě přálo. 90 let
odhalení pomníku Jakuba
Kubaty na Blatech. Čbl, 22. 8. 1994
František Brzoň - Milena Brzoňová, Zde byl sťat Kubata -
píše se v
básni. Skulila se hlava, postrach pánů vzrůstá ...
Čbl, 10. 11. 1995
František Brzoň - Milena Brzoňová, Smrt Jakuba Kubaty
aneb co se
dělo v sousedství. Kde byl sťat zbudovský rychtář?
Bouře, blesky,
hromy, vichřice při popravě (část 1). Náš
zpravodaj, měsíčník aktualit
a zpráv Obecního úřadu a MKS v Bavorově, 3-4/1995
František Brzoň - Milena Brzoňová, Smrt Jakuba Kubaty
aneb co se
dělo v sousedství. Kde byl sťat zbudovský rychtář?
Bouře, blesky,
hromy, vichřice při popravě (část 2). Náš
zpravodaj, měsíčník aktualit
a zpráv Obecního úřadu a MKS v Bavorově, 1-2/1996
Štěpán Kolafa, Za co dal hlavu Kubata. Spolek,
nesoucí jeho jméno a
střežící jeho tradici, po několikáté
ožívá. Čbl, 19. 4. 1996
Štěpán Kolafa, Památka rychtáře Kubaty v
blatských obcích stále
žije. Jak vypadalo jednání první valné
hromady spolku "Jakub
Kubata"? Čbl, 4. 8. 1997
Štěpán Kolafa, Nová tradice -
putování ke Kubatovi na Blata. Čbl,
24. 10. 1997
Jan Schinko, Zbudovská selanka z časů Kubaty. Z vesnické
architektury. Vávrův statek čp. 23, s kresbou autora. Čbl, 17.
6. 1998
Štěpán Kolafa - František Pešek, Na Blatech
vždycky sklánějí hlavu
před mocnými? Čbl, 17. 6. 1998
Veronika Bauerová, Myšlenka hrdinského vůdce
blatenských sedláků
ožila. Čbl, 16. 8. 1999
Libuše Kalistová, Jak rychtář Kubata dal hlavu za
Blata. historie.
Adam z Hradce blatské pozemky nezískal .... Čbl, 1. 7.
2000
Alois Sassmann, Rod a usedlost Kubatů ve Zbudově. O Kubatovi,
co nedal hlavu za Blata. Rodopisná revue 3/2004, s. 1
Internet:
http://www.eldar.cz/archeoas/milniky/zbudov.html
Zliv mapka. Chytilův adresář 1915
|
Zliv. První písemná zmínka r. 1409, správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Pištín, 17 matrik z let 1647 - 1867. Osady: Češnovice, Munice, Pašice, Pištín, Zahájí, Zalužice. dk |
Články v novinách
a časopisech
Jiří Stach, Zliv.
Kronika rodů Benešova a Hlaváčových. Výběr
4/1970, 38 - 39
Jiří Stach, Zliv.
Několik dat z historie obce. Výběr 2/1972, 112
Jitka Vávrovská, O
pobytu Karla Klostermanna ve Zlivi. Výběr 1/1974, 16 - 17
Jiří Stach, Podrobnosti
o sběru pomístních jmen na Blatech. Odk. na
práci V.
Štumbauerové z r. 1970 Jména
pomístní v okolí Zlivi. Výběr 4/1975, 256
- 2567
bez autora, Zliv. Kronika
památných dnů před 30 lety, květnové
události ve Zlivi. Výběr 4/1975,
268
Jiří Stach, O některých
pomístních jménech v okolí Zlivi k roku
1713. Výběr 1/1976, 28
Václav Vondra, Vznik a
ekonomický vývoj šamotárny ve Zlivi do roku
1900. Výběr 22, 1, 1985, s. 1 - 10
Václav Vondra, Vývoj šamotárny ve
Zlivi od r. 1900 do znárodnění. Ke 100. výročí
zahájení provozu. Výběr 22, 3, 1985, s. 177 -
181
F. J. Čapek, ref.: V. Vondra a kol., Zliv - minulost a
přítomnost města a okolí. Zliv 1985. Výběr 23, 1,
1986, s. 62 - 63
Jiří Stach, Jméno rybníka Bezdrev. Výběr
26, 1, 1989, s. 33 -34
Bohumír Průša, Osm
záhonů mrkve věnem. Jihočeská pravda, 1990
Kopecký, Zliv,
historie - současnost. Českobudějovické listy, 20.
12. 1994
Stanislav Jan Chmelík,
V Mrkvanově dbali i o počestnost krejčovské panny.
Českobudějovické
listy 11. 9. 1995
Marie Straková, Zlivská škola
v letech 1940 - 1945. Výběr, časopis pro historii a vlastivědu
jižních
Čech 32/1,1995
Marie Straková,
Smrtelné úrazy dvou pilotů ve Zlivi v roce 1930.
Výběr č. 4,
1996
Klára Chábová -
Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Zliv.
Českobudějovické
listy, 7. 5. 1998
M. Straková - V.
Vondra, Těch několik dnů na Zlivském nádraží.
Českobudějovické listy,
15. 5. 1998Tak to v květnu prožívali. Sestaveno z rozhovorů v
dubnu
1985 a kronikářského zápisu 1945.
Českobudějovické listy 15. 5. 1998
Marie Straková, Když
přišel osudný konec září, nevypadalo to pro
nikoho z obyvatel Zlivi
příliš nadějně : do obce se stěhovali Češi z
pohraničního území,
obávali se, že v jejich krajích se bude bojovat.
Českobudějovické listy
1. 10. 1998
Marie Straková ;
Osmadvacátého října ve Zlivi začali
úřadovat v české řeči : zaměstnanci
železnice strhli rakouské odznaky a ozdobili se českými.
Českobudějovické listy 20. 10. 1998
Václav Vondra, Za zlivskou kronikářkou paní
Marií Strakovou.
Českobudějovické listy 6. 11. 1999
Marie Straková, Počátky
hasičského sboru ve Zlivi. Obnovená Tradice, 11/21, 2000
Václav Vondra, Opustila
nás zlivská kronikářka . Obnovená Tradice,
11/21, 2000
Václav Vondra, Jak dopadla návštěva manželů
Schwarzeberkových při otevření školy ve Zlivi.
Obnovená Tradice,12/24,
2001
Václav Vondra, Vojtěch
Kocourek - iniciátor schwarzenberské továrny ve
Zlivi . Obnovená
Tradice, 12/24 2001
Marie Straková, Zlivská škola v letech 1940 -
1945. Výběr,
časopis pro historii a
vlastivědu jižních Čech 32/1,1995
Marie Straková,
Smrtelné úrazy dvou pilotů ve Zlivi v roce 1930.
Výběr č. 4, 1996
Klára Chábová -
Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Zliv.
Českobudějovické
listy, 7. 5. 1998
M. Straková - V.
Vondra, Těch několik dnů na Zlivském nádraží.
Českobudějovické listy,
15. 5. 1998
Tak to v květnu
prožívali. Sestaveno z rozhovorů v dubnu 1985 a
kronikářského zápisu
1945. Českobudějovické listy 15. 5. 1998
Marie Straková, Když
přišel osudný konec září, nevypadalo to pro
nikoho z obyvatel Zlivi
příliš nadějně : do obce se stěhovali Češi z
pohraničního území,
obávali se, že v jejich krajích se bude bojovat.
Českobudějovické listy
1. 10. 1998
Marie Straková ;
Osmadvacátého října ve Zlivi začali
úřadovat v české řeči : zaměstnanci
železnice strhli rakouské odznaky a ozdobili se českými.
Českobudějovické listy 20. 10. 1998
Miloslav Trnka, Jak se narodily Mlhy na Blatech. Ke genealogii
románu a jeho autora. Rodopisná revue 4/1999 Plný text
Václav Vondra, Za
zlivskou kronikářkou paní Marií Strakovou.
Českobudějovické listy 6.
11. 1999
Marie Straková, Počátky
hasičského sboru ve Zlivi. Obnovená Tradice,
11/21, 2000
Václav Vondra, Opustila nás zlivská
kronikářka . Obnovená Tradice,
11/21, 2000
Václav Vondra, Jak dopadla návštěva manželů
Schwarzeberkových při
otevření školy ve Zlivi. Obnovená Tradice,12/24,
2001
Václav Vondra,
Vojtěch
Kocourek - iniciátor schwarzenberské továrny ve
Zlivi . Obnovená
Tradice, 12/24 2001
Monografie
Zliv : minulost a přítomnost města a okolí .
Uspořádal a zpracoval
Václav Vondra. Městský národní výbor
Zliv, 1985 , 190 s.
Literatura
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S poznámkami
o obcích
Munice, Olešník, Zahájí Zbudov a Zliv.
Mydlovary 2001
Joža Mádl, Po stopách původního
osídlení území obce Zlivi a jejího
okolí v době předhistorické. České Budějovice
1946, 14 s.
Daniel Kovář, Po stopách Karla Klostermanna na
Blatech. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v
Č.Budějovicích 2006. O knížce
Zvíkov Chytilův adresář 1915
|
Zvíkov. První písemná zmínka r. 1357, správní vývoj: 1850 - 31. 3. 1976 samostatná obec, 1. 4. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Lišov, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Štěpánovice, 8 matrik z let 1697 - 1863. Osady: Hvozdec, Vlkovice, Zaliny. dk |
Článek
Jiří Úlovec, Tvrz ve Zvíkově (11 km
východně od Českých Budějovic). Výběr 39, 3, 2002,
s. 175 - 189
Literatura
Josef Braniš,
Soupis
památek historických a uměleckých v pol. okresu
Česko-Budějovickém.
Praha 1900
Zvěrkovice mapka Chytilův adresář 1915
|
Zvěrkovice. První písemná zmínka r. 1379, správní vývoj: 1850 - 1905 osada obce Bohunice, 1905 - 1943 samostatná obec, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 19664 - 30. 6. 1985 osada obce Březí, od 1. 7. 1985 osada obce Temelín. Panství Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství). Fara Týn nad Vltavou, 28 matrik z let 1650 - 1873. dk |
.
.
.
.
.
.
.
.