Jihočeská genealogie - úvod ....A B C-Č D H CH J .K .L M N O P R Ř S Š T U V Z Ž ... 


Paseky

Petrovice

Podhájí

Pořežánky

Pašice

Petříkov

Podskalí

Pořežany

Pašínovice

Pištín

Pohůrka

Poříčí

Pašovice

Planá

Polžov

Prochod

Pěčín

Plástovice

Poněšice

Předčice

Pelejovice

Plav

Popovice

Purkarec

Paseky mapka  Chytilův adresář 1915

Paseky (Šlágles).   Správní vývoj:  1850 - 11. 6. 1960 osada obce Dlouhá Stropnice, od 12. 6. 1960 osada obce Horní Stropnice.  Panství Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy).  Fara Dobrá Voda.   K změně názvu: r. 1946 přejmenoval MNV Dl. Stropnice osadu Šlágles na Paseky, oficiálně byl název změněn až od 1. 7. 1980, ale již r. 1960 bylo úředně oznámeno, že název v důsledku demolice vsi zanikl. (dk)
Paseky (647 m n. m.) kdysi tvořily díl stropnického statku, ale od r. 1379 patřila ves pánům z Růže a byla uváděna jako Schlagleins. V témže roce je zde zmiňován i mlýn. Za první republiky se tu nacházelo 28 domů, v nichž žilo 145 obyvatel. Roku 1934 tu zemřel rodák z Kestřan u Písku - řídící učitel Josef Marčan, proslulý propagátor družstevnictví. Po skončení 2. světové války měla celá vylidněná ves přejít do zakázaného pásma a všech 46 nových osídlenců se mělo urychleně vystěhovat do obce Šejby. Nakonec se tak nestalo a díky tomu přečkala ves Šlágles (od r. 1980 s názvem Paseky) do dnešních dob jako součást obce Horní Stropnice. Mgr. Pavel Koblasa, 1997.

.Pašice  mapka  Chytilův adresář 1915

Pašice.   První písemná zmínka 1262.  Správní vývoj: 1850 - 1923 osada obce Plástovice, 1923 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 29. 4. 1976 osada obce Pištín, 30. 4. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Zliv, od 24. 11. 1990 osada obce Pištín.   Panství Hluboká n. V., (Jan Adolf kníže ze Schwarzwnbergu).  Fara  Pištín.

Články v novinách a časopisech
Alois Sassmann, Rody usedlé v Pašicích, aneb Fabiánové, Holí a Kyriánové. Z historie rodin a příjmení v okrese České Budějovice. ČBl 28. 4. 1998

 Pašovice mapka  Chytilův adresář 1915

Pašovice.   První písemná zmínka  1454.  Správní vývoj: 1850 - 1888 osada obce Hosty, 1888 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 31. 3. 1976 osada obce Hosty, od 1. 4. 1976 osada obce Chrášťany.  Panství Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství).   Fara  Chrášťany.

Články v novinách a časopisech
Václav Vondra, Ze starších dějin obcí Hosty a Pašovice. Výběr, : časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 1/1995
Václav Vondra, Rekatolizace v Hostech a Pašovicích. Výběr, roč. 34, 2, 1997, s. 129.

Pašínovice mapka  Chytilův adresář 1915(t. r.část Komařic)

Pašínovice (Pašinovice, Pašnovice, Pašňovice, Pasňovice, Paschnowitz).   První písemná zmínka 1371.  Správní vývoj: 1850 - 1923 osada obce Komařice, 1923 - 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1985 osada obce Komařice, 1. 7. 1985 - 23. 11. 1990 osada obce Strážkovice, od 24. 11. 1990 osada obce Komařice.   Panství - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod. Fara Střížov.  

 Pěčín mapka  Chytilův adresář 1915

Pěčín (Ptěnín, Haid).   První písemná zmínka  1385. Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Trh. Sviny.    Panství Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy).  Fara Žumberk. 

Pelejoviceemapka Dolní Bukovsko, 373 65  Chytilův adresář 1915 

 Pelekovice (Pelejice).  První písemná zmínka 1475.   Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1962 samostatná obec, od 1. 1. 1963 osada obce Dol. Bukovsko.   Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Dol. Bukovsko.   Osada Sedlíkovice.

Články v novinách a časopisech
Jaroslav a Jana Čechurovi, Mobilita v jedné české pobělohorské vsi: Pelejovice 1650-1750 / Josef Grulich In: Jihočeský sborník historický [2000- ] - 69-70 (2000-2001), s. 223-225

Petrovice e Chytilův adresář 1915  

Petrovice.   První písemná zmínka 1361.   Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1975 ssamostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Mladošovice.   Panství  a) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b) Český Krumlov - arciděkanství, c)Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod). Fara Mladošovice.    Osady Lhota,  Vlachnovice.

Petříkov  mapka Chytilův adresář 1915

Petříkov (Petersin).   První písemná zmínka osada založena r. 1790 na místě staršího dvora a Petříkova Mlýna.   Správní vývoj:  1850 - 1899 osada obce Buková, 1899 - 1975 osada obce Těšínov, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Olešnice, od 24. 11. 1990 samostatná obec.   Fara Olešnice.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík,Když praktikant Matula chytal zelenou krev. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, v němž listujeme jejich historií. Petříkov. Českobudějovické listy 23. 1. 1995
jf, Pomník obětí války v Petříkově. Českobudějovické listy 20. 3. 1995
ks, Když taje, Stropnička se zlobí.V zaplaveném Petříkově začali občané šetřit na obecní vodovod. Českobudějovické listy 22. 4. 1996
Klára Chábová - Veronika Rochová, jakpak je dnes u nás doma? Petříkov. Českobudějovické listy 22. 1. 1998
Jar. Hudeček, Střípky z naší historie. Ještě o jeden krůček blíž k Petříkovu. Českobudějovické listy 10. 2. 1998

Pištín mapkan Chytilův adresář 1915

 Pištín.  První písemná zmínka 1261.  Správní vývoj: 1850 - 29. 4. 1976 samostatná obec, 30. 4. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Zliv, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství  Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Pištín. Osady Češnovice, Malé Chrášťany, Pašice, Zalužice.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Češnovický kanonýr předčil legendárního Bicana, putování po městech .... Pištín . Českobudějovické listy 30. 01. 1995
Jan Caletka, Náhrobní kameny v pištínském kostele. Výběr roč. 29. 4. 1992, s. 251 - 255.
Jan Caletka, O matrikách zemřelých (pohřbených) farnosti pištínské 1647 - 1904 (přednáška). Výběr roč. 29, 1, 1992, s. 74
Jan Caletka, Náhrobní kameny v pištínském kostele. Zlivan 4, jaro 1995
Marie Straková, T. G. Masaryk v Pištíně. Výběr č. 3, 1996
Eva Berková - Tomáš Klimek, Jakpak je dnes u nás doma? Pištín. Českobudějovické listy 9. 7. 1998
Pavel Mörtl, Zahynuli por svobodu české vlastií. Českobudějovické listy 7. 10. 1998
Václav Vondra, Zastávka císařských manželů v Pištíně. Obnovená tradice 11 / 21 / 2000, s. 13
 Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.

 Planá lChytilův adresář 1915

 Planá (Plané, Plan).  První písemná zmínka 1336.   Správní vývoj: před 1869 - 23. 11. 1990 osada obce Homole, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství čes. Budějovice - král. město. Fara Boršov n. Vlt.   

Články v novinách a časopisech 
Jan Chmelík, Staří kuželkáři kouli na ruce ustýlali. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, v němž listujeme jeho historií. Planá u Českých Budějovic.Českobudějovické listy 6. 2. 1995
Stanislav Kolařík - Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma? : Planá . Foto Klára Chábová. Českobudějovické listy 4. 12. 1998
Milan Daněk, Obec Planá má ve znaku růži, černý pluh a stříbrné břevno. Českobudějovické listy 28. 7. 2001
Milan Daněk, Znaky obcí Dobrá Voda a Planá. Planá u Českých Budějovic. Jihočeský Herold, prosinec 2001 

Plástovice  mapkaeChytilův adresář 1915

 Plástovice (Plastovice, Plastowitz).  První písemná zmínka  1360.  Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1962 samostatná obec, od 1. 1. 1963 osada obce Sedlec.  Panství Hluboká n. V.(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Sedlec.

 Články v novinách a časopisech
Dana Marková, Vystěhovalci. Poslední dějství sporu o Zbudovská blata. K násilnému vystěhování sedláků z Plástovic v 50. letech XX. století. Jihočeská pravda, 1990
Monografie
Plástovice. Seminář o lidové architektuře. Praha, Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, 1988 - 96 s.

Plav  mapka    Chytilův adresář 1915

 Plav (Blava, Plava, Plavo, Plaben).  První písemná zmínka  1262. Správní vývoj: 1850 - 29. 4. 1976 samostatná obec, 30. 4. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Doudleby, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství  Vyšší Brod - cisterciácký klášter.    Fara Doudleby.    Osady Heřmaň a Vidov.

Články v novinách a časopisech
J Klouda, Palvení dříví po Malši. Vzpomínky současníka. Výběr 1/1965, 14 - 221
J. Bílek, ref.: V. Žáček: Český diplomat Jan Vaclík (1830 - 1918, rodák z Plava). Výběr roč. 22, 4, 1985, s. 312
Vratislav Kulíř, Pobočný průplav z Plava  přes Č. B. do Štěchovic (neuskutečněný projekt). Výběr roč. 24, 4, 1987, s. 65 - 68.
Míla Falář, Ta naše školička. Jihočeské listy, 28. 12. 1993
Jan Chmelík, Když v Plavu zapřahali formani koníčky vrané. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu. Českobudějovické listy, 13. 2. 1995.
ks, O osudu školy koněčně rozhodnuto. Českobudějovické listy, 20. 3. 1997
Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma? Plav. Českobudějovické listy, 13. 11. 1998
Literatura
Václav Pulec, Doudleby. Příspěvky k dějinám. Č. Budějovice 1926, vlastní náklad. Jde o vynikající dílo, kde jsou i genealogie rodin, postup hospodářů na usedlostech, ale i z historie fary, beneficia a školy. v brožurce jsou i poznámky k historii vsí a jejich rodin (opisy z urbáře 1670): Straňany, Perné, Plav, Stropnice, Heřmaň. Brožura obsahuje i posloupnost doudlebských farářů.

Podhájí   mapka  Chytilův adresář 1915
Podhájí (Podháj, Podhaj).    Správní vývoj:  1850 - 30. 6. 1985 osada obce Březí u Týna n. V., od 1. 7. 1985 osada obce Temelín. Panství Vysoký Hrádek - statek (Barbora Hirschová).   Fara Křtěnov.   
Články v novinách a časopisech
- Arnošt Máče - Ivan Mls, Vesnice Podhájí brzy zmizí z mapy. Poslední obyvatelé opuštějí své domovy poblíž Jaderné elektrárny Temelín.
   Českobudějovické listy, 3. 4. 1997
- Petra Lísková, Portrét: Touha po kráse je v každém z nás. (Vypráví P. František Sobíšek, českobudějovický městský vikář, rodák z Podhájí. Magazín Setkání, roč. X., č. 4, 1999

>> Pan Vrzák v roce 2002 napsal: ,, Chtěl bych napsat alespoň v kostce o životě našich jednotlivých rodin těsně před tím,
než byla naše osada vymazána z mapy k vůli stavbě atomové elektrárny podle jednotlivých popisných číslech."  <<
Citace z textu autorky velmi pěkných stránek, nazvaných  Zaniklé Podhájí. Možná na ně můžete přispět právě vy.

 Podskalí   Demolicemi zaniklá osada obce Podhrad (dnešní Hluboká n. V.)  Chytilův adresář 1915 

 Podskalí (Podskal).  Správní vývoj: 1850 - 1923osada obce Hluboká nad Vltavou, od 1923 součást Hluboké nad Vltavou. 

  Pohůrka mapka   Chytilův adresář 1915

Nová Pohůrka. Správní vývoj: do 31. 12. 1951 spojená se Starou Pohůrkou, od 1. 1. 1952 součást Českých Budějovic. Fara Dobrá Voda.
Stará Pohůrka (Bucherka, Bucharten). První písemná zmínka 1387. Správní vývoj: 1850 - 1923 osada obce Mladé, 1923 - 1943 samostatná obec, 1943 - 31. 7. 1945 osada obce Dobrá Voda, 1. 8. 1945 - 31. 12. 1951 samostatná obec, od 1963 osada obce Srubec. Roku 1960 bylo projednáno rozdělení obce Pohůrka na zemědělskou část (Srubci) a městskou část (k Č. Budějovicím) - hranice je po Ledenické silnici a nové silnici k Dobré Vodě.   Panství České Budějovice - královské město. Fara Dobrá Voda.

Polžov    (část obce Mokrý Lom)  Chytilův adresář 1915

 Polžov (Plžov, Polšov, Polschau).  První písemná zmínka 1459.   Správní vývoj: 1850 - 1964 osada obce Sedlce, 1924 - 1964 osada obce Mokrý Lom, 1964 - 1990 osada obce Římov, od 24. 11. 1990 osada obce Mokrý Lom.  Panství Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy).   Fara Svatý jan nad Malší.

 Poněšice mapka  Chytilův adresář 1915

Poněšice.   První písemná zmínka 1407.  Správní vývoj:  1850 - 1923 osada obce Dobřejovice, 1923 - 1964 samostatná obec, 1964 - 1987 osada obce Kostelec, od 1. 1. 1988 osada obce Hluboká nad Vltavou. Panství   Hluboká nad Vlt. (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Kostelec.

Články v novinách a časopisech
F.J. Čapek, Poněšičtí z Poněšic. Výběr 3/1974, 186-187
Antonín Maruška, Z historie rodu Lexů v Poněšicích. Výběr 1/1976, 16 - 17
F. J. Čapek, K článku Antonína Marušky. Doplňky, opravy a odkazy na jiné badatelské práce o rodu Lexů. Výběr 4/1976, 290 - 291 
Popis schwarzenberských polesí Poněšice a Radonice a průvodce k vycházce Ústřední Jednoty Československého lesnictva v létě 1930 [Duschek, 1930] - Hluboká n. Vltavou : Nákladem schwarzenberské lesní zařizovací kanceláře, 1930 - 61 s. + mapy 

Monografie
P. Koblasa - D. Kovář: Historické útržky z Poněšic. České Budějovice 2007

Poněšice za Arnošta Gregory v letech 1901 -1913 

Zajímavosti na internetu
http://www.lihovarponesice.cz/
http://selskebaroko.unas.cz/ponesice/ponesice.htm
http://www.lesycr.cz/do1/demonstracni-objekt-ponesice/popis/
http://f.pon.cz/cz/f_pon.html 

Popovice mapka  Dolní Bukovsko, 373 65e Chytilův adresář 1915

Popovice (Popowitz).   První písemná zmínka  1562.  Správní vývoj: 1850 - 1936 osada obce Hvozdno, 1936 - 1942 samostatná obec, 1942 - 1945 osada obce Hvozdno, 1945 - 1962 samostatná obec, od 1. 1. 1963 osada obce Dol Bukovsko.    Panství  Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara    Dol. Bukovsko.  Osada Hvozdno.

Monografie
Šnorek, Pamětní kniha pro obec Popovice. 1936 - 36 popsaných s.

Pořežánky  mapka y Chytilův adresář 1915

Pořežánky (Malé Pořežany, Malé Pořezany, Malé Poříčany, Malé Pořížance, Pořížance, Klein Porscheschan, Klein Borzizan). První pís. zmínka kol. 1391  Správní vývoj:  1850 - 1960 osada obce Bzí, 1960 - 19975 osada obce Štipoklasy, 1976 - 1990 osada obce Žimutice, od 24. 11. 1990 osada obce Modrá Hůrka.  Panství  Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Modrá Hůrka.

Pořežany  mapkay Chytilův adresář 1915

 Pořežany (Velké Pořežany, Velké Poříčany, Poříčany, Gross Porscheschan).  První písemná zmínka  1379.  Správní vývoj: 1850 - 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Žimutice. Panství Třeboň(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Modrá Hůrka.    Osada Tuchonice.

Články v novinách a časopisech
Jan Schinko, Lidová architektura Pořežan je ve stínu selského baroka. S kresbou autora (statek čp. 4 po chalupě U Moudrých, dnes U hajných). Českobudějovické listy 9. 7. 1998

 Poříčí    mapka   

Poříčí (Porschitsch)   První písemná zmínka 1379.  Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Boršov n. Vlt., 1945 - 1949 samostatná obec, od 1949 osada obce Boršov nad Vltavou.   Panství Poříčí - statek (Vojtěch Lanna).   Fara Boršov nad Vltavou.    Osada Včelná.

Články v novinách a časopisech
Karel Pletzer, Zaniklá osada Kukulovice u Poříčí na Českobudějovicku. Výběr roč. 11, 1, 1974, s. 1 - 5.
Karel Pletzer, Zuckermantel u Poříčí na Českobudějovicku. Výběr roč. 29, 3, 1992, s. 188
Pavel Koblasa, Dračí zámeček v Poříčí. HRZ : časopis regionální historie - 2 / 1993
Pavel Koblasa, Tajemná rezidence nad Poříčím (Poříčí je součástí obce Boršov). Průvodce historií objektu se jmény jeho majitelů v letech 1899 - 1995. Českobudějovické listy 6. 9. 1995
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.

Prochod  (zaniklá část obce Kolný)

Kolem r. 1350 držel Prochod Ješek Prase, man hradu Hluboká.  R. 1562 je již jmenován jen jako les Prochod, který je  v obci Kolný známý dodnes.
  (V. Novotný- Kolenský, Z dějin Prochodu).

Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Zaniklá ves a tvrz Prochod na Českobudějovicku. JSH 1957, s. 58 - 60
Vojtěch Novotný - Kolenský, Z dějin Prochodu. Výběr 3/1971, 139 - 141

Předčice mapka  Chytilův adresář 1915

Předčice (Přečice, Predschitz). První písemná zmínka 1379.  Správní vývoj: 1850 - 1945 osada obce Dobšice, 1945 - 1964 ssamostaná obec, 1964 - 1975 osada obce Dobšice, od 1. 1. 1976 osada obce Týn nad Vltavou.   Panství Týn n. V. (pražské arcibiskupství).  Fara Týn n. Vlt.

Purkarec mapkap Chytilův adresář 1915

 Purkarec (Burgholz).  První písemná zmínka 1352.   Správní vývoj: 1850 - 1985 samostatná obec, od 1. 7. 1985 osada obce Hluboká n. Vlt.  Panství  Hluboká n. Vlt. (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara  Purkarec.  Osady Buzkov, Jeznice.

Články v novinách a časopisech

Joža Mádl, z minulosti obce Purkarec u Hluboké nad Vltavou. Jihočeský sborník historický 18, 1949, s. 12 - 15
nn, Karlův Hrádek (Karlshaus). Předchůdce zámečku Ohrada. Čb listy 5. 10. 1994
su, Purkarec obnovuje tradici. Bude otevřena síň voroplavby. Českobudějovické listy 9. 8. 1995
Jan Chmelík, Purkarečtí plavci pluli jako dravci ... ČBL, 15. 8. 1997. 
Jiří Černý, Poutní kaple sv. Rozálie v Rachačkách u Purkarce. Výběr, roč. 38, 4, 2001, s. 320 - 329
Obrázek: Dnes již zaplavený purkarecký mlýn (ilustrace k článku J. Chmelíka).
Monografie
Antonín Verbík, Purkarec. Minulost a socialistická přítomnost jihočeské obce. Vyd. Městs.muzeum Týn n. V., 1983
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Pavel Koblasa - Daniel Kovář, Karlův Hrádek. Panská sídla jižních Čech. Č. Budějovice 2003, s. 72 
Karlův Hrádek byl založen Karlem IV. v pol. 14. stol. jako lovecké sídlo, 2 km jižně od Purkarce.

Zpět na začátek stránky

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.