Jihočeská genealogie - úvod ....A B C-Č D H CH J .K .L M N O P R Ř S Š T U V Z Ž ...
|
Obora MěÚ N. Hrady |
||||||||
|
Ortvínovice mapka |
||||||||
|
Olbramov mapka |
||||||||
. Obora mapkaa(m. č. Nové Hrady)
|
Obora (Thiergarten). Správní vývoj: 1920 - 1960 osada obce Trpnouze, 1960 - 31. 12. 1975 osada obce Vyšné, od 1. 1. 1976 osada obce Nové Hrady. Fara Nové Hrady. (dk) Obora. V místě je doložena existence panské obory, kde se konaly slavné hony. Tato obora dala název pozdější vsi. Nejstarší zmínka o lidském osídlení lokality pochází z r. 1693, kdy tu pracovala sklárna. Ta r. 1724 nadobro zmizela, protože zahájila činnost nová huť v sousedním Sofienwaldu. Přímo v Oboře byl místo někdejší sklárny zřízen hospodářský dvůr. Správa panství jej však r. 1742 rozparcelovala, aby následným přidělováním pozemků získala pracovní síly do lesa. Zprvu byli všichni usedlíci osvobozeni od robotních povinností. Až po několika letech úlev začali robotovat v lesích, nebo při vyšenském dvoře. Po zániku vrchnostenského zřízení se stal Obora osadou obce Trpnouze* (Tannenbruck). V roce 1883 si osadníci v Oboře postavili kapličku. Mgr. Pavel Koblasa. *kterou Chytilův adresář neuvádí - ediční pozn. |
Ohrazení (dř. České Ohrazení) Ledenice 373 11 Chytilův adresář 1915
| Ohrazení (České ohrazení, Čes. Ohražení, Čes. Ohrazena, Bőhmisch Baumgarten) První písemná zmínka 1374. Změna názvu: Vyhláškou MV ČSR z 8. 8. 1950 změněn název České Ohrazení na Ohrazení. Správní vývoj: 1850 - 1920 osada obce Srubec, 1920 - 1943 samostaná obec, 1943 - 1945 osada obce Zborov, 1946 - 11. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 31. 12 1975 osada obce Zborov, od 1. 1. 1976 osada obce Ledenice. Panství a) České Budějovice - král. město b) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ledenice. |
Ohrazeníčko Ledenice 373 11 Chytilův adresář 1915
| Ohrazeníčko (Německé Ohrazení, Něm. Ohražení, Niemeczka Ohrazena, Deutsch Baumgarten). První písemná zmínka 1486. Změna názvu: Vyhláškou MV ČR z 8. 8. 1950 změněn název Německé Ohrazení na Ohrazeníčko. Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1975 osada obce Zborov, od 1. 1. 1976 osada obce Ledenice. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ledenice. |
Olešnice mapka Chytilův adresář 1915
| Olešnice (Elexnitz). První písemná zmínka 1186. Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Olešnice - statek (král. město České Budějovice). Fara Olešnice. Osady: Buková, Bukvice, Jiříkovo Údolí, Lhotka, Petříkov, Těšínov. |
Články v
novinách a časopisech
Jan
Chmelík, Když bylo v Olešnici
"převránováno". Putování po městech ......
Českobudějovické listy 2. 1. 1995
Klára
Chábová - Ivana Tomková, jakpak je dnes u
nás doma? Olešnice. Českobudějovické listy, 10. 9.
1998
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese
Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a
uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Kraj trojí tváře :
Borovany, Ledenice, Trhové Sviny, Horní Stropnice,
Nové Hrady, Žár, Žumberk, Jílovice,
Olešnice, Slavče. Překlad Helena Nechlebová, Paul A.
Gribbin. Fotografie Petr Odložil. Vyd. Sdružení obcí a
Okresní úřad České Budějovice, 1998, mapa
Olešník mapka Chytilův adresář 1915
| Olešník (Volešník). První písemná zmínka 1409. Správní vývoj: od 1850 samostatrná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Zahájí. |
Články v novinách a
časopisech
Jan Chmelík,
Hefaistovi kolegové bývali řemeslníky nad
jiné. Putování po městech a obcích
...... Českobudějovické listy 9.01.1995
vm, Olešnická bába v Olešníku!
Českobudějovické listy 29.05.1995
Ivana Tomková - Petra Vyhnalová, Jakpak je dnes u
nás doma? Olešník. Českobudějovické listy,
14. 5. 1998
Literatura
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S
poznámkami o obcích Munice, Olešník,
Zahájí Zbudov a Zliv. Vydal OÚ Mydlovary 2001
Opalice mapka Chytilův adresář 1915
| Opalice (Oppalice). První písemná zmínka 1365. Správní vývoj: 1850 - 31. 12 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Kamenný Újezd. Panství a) Český krumlov (Jan A. kníže ze Schwarzenbergu), Český Krumlov - arciděkanství. Fara Kamenný Újezd. Osady: Kosov, Radostice, Rančice. |
Opatovice tmapka Chytilův adresář 1915
| Opatovice. První písemná zmínka 1378. Správní vývoj: 1850 - 1907 osada obce Hrdějovice,. 1907 - 10. 2. 1903 samostatná obec, 11. 2. 1943 - 1945 osada obce Hrdějovice, 1945 - 11. 3. 1960 samostzatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Hrdějovice. Panství Hluboká nad Vltavou(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Hosín. |
Články v novinách a časopisech
-fis-,
Krásné památky selského baroka
nemizí (zm. rod Bartošů, fotografie usedlosti)
Českobudějovické listy 28. 2. 1998.
Marie Flašková, O lidech, lásce a jedné vesničce.
Českobudějovické listy 11. 6. 1998.
Milan Nakonečný,
Vědec, filozof a politik František Mareš (1857 - 1942).
Forum - časopis UK, roč. V., č.2, 24. 10. 1998.
Alois Sassmann, Z Opatovic pocházel zlatokorunský opat
Mates Ungar, aneb Opat z Opatovic. Českobudějovické
listy, 27. 11. 1998.
Magda Peterková,
Opatovice - další jihočeský kandidát pro
UNESCO. K revitalizaci vsi Opatovice, perly selského baroka.
ČBL 4. 2. 1999.
Miloslav Trnka, Již
kolikrát jsem kreslil opatovickou náves ... Anotace k
monografii A. Sassmanna Hrdějovice s Opatovicemi 1350 - 2000.
RR 3/2001.
Alois Sassmann, O rodě
Marešů a jeho významném členu Dr. Františku
Marešovi.
Ostrolovský Újezd mapka Chytilův adresář 1915
| Ostrolovský Újezd (Újezd Ostrolov, Oujezd Ostrolov, Ostrolov Oujezd, Aujest - Ostrolow). Změna názvu: pův. název byl Újezd Ostrolov, r. 1948 úředně změněn na Ostrolovský Újezd. Správní vývoj: 1850 - 11 6.1960 samostatná obec, 12 .6.1960 - 30.6.1975 osada obce Veselka, 1.7.1975 - 23. 11. 1990 osada obce Borovany, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Ostrolovský Újezd - statek (král. město Č. Budějovice). Fara Borovany. Osady: Jedovary, Rankov, Veselka. |
Články v novinách
a časopisech
Jan Chmelík,
"Zrukypuška" a "švábka" léčily i sytily. Z
Ostrolovského Újezda. (S pavuzou na rybník, pBednář stloukl i
protézu) ČBL, 16. 1. 1995
Daniel Kovář, O panu Kryštovu Kořenském z
terešova (a na Újezdě). Rodopisná revue 2/2007.
Plný text.
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese
Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš,
Soupis památek historických a uměleckých v pol.
okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Otěvek vmapka Chytilův adresář 1915
| Otěvek (Otěvík, Hohendorf, Hagensdorf). První písemná zmínka 1357. Správní vývoj: 1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 31. 12. 1975 osada obce Veselka, od 1. 1. 1976 osada obce Trh. Sviny. Panství a) Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy), b) Vyšší brod - cisterciácký klášter. Fara T. Sviny. |
