|
|
Jihočeská genealogie - úvod ....A B C-Č D H CH J .K .L M N O P R Ř S Š T U V Z Ž
Chlum nad Malší mapka Chytilův adresář 1915
| Chlum nad Malší (Chum). Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Pořešín, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Svatý jan nad Malší. Panství Nové Hrdy (Jiří hrabě Buquoy). Fara Svatý Jan nad Malší. Osady: Nesměň. |
Chlumec mapka Chytilův adresář 1915
| Chlumec. První písemná zmínka 1423. Správní vývoj: do 1868 osada obce Velice, 1868 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Olešník. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Purkarec. |
| Chlupatá
Ves (Meziluží,
Rauhenschlag).
Změny názvu: vyhláškou ministerstava
vnitra ze 7.
12. 1950 byl název Chlupatá Ves změněn na
Meziluží. Původní název
Chlupatá Ves byl
obci navrácen r. 1993.
Správní vývoj:
1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada
obce
Horní Stropnice. Panství Nové Hrady
(Jiří
hrabě Buquoy). Fara Dobrá Voda u Nových Hradů.
Osady:
Bedřichov, Dobrá Voda, Vesce. (dk) Chlupatá
Ves (599
m n. m.) se
rozprostírá necelé 3 km od
Horní Stropnice
v údolíčku při Chlupatém
(dříve
Havraním) potoce. Je to poklidná víska
o
šesti domcích a 13 obyvatelích. V
horní
části vsi stojí barokní kaple se
střešní zvoničkou a nedaleko od vsi je
velkokapacitní kravín ze 70. let min.
století.
Existence vsi je doložena poprvé
v rožmberském
urbáři z r.
1379. Není vyloučeno, že zde původně stávala
drobná tvrz, patřící ke
stropnickému zboží. Po
zrušení
patrimoniálního zřízení se
stala
Chlupatá Ves
samostatnou obcí, k níž náležely
také
Bedřichov a nepatrná osada Dobrá Voda,
kterou ovšem
nelze
ztotožňovat s nedalekým slavným
poutním místem. V pětatřiceti domech tehdy žilo
celkem 192 osob. Roku 1950, kdy zde žilo 29 lidí, byla ves
stále ještě obcí s
vlastním MNV. Pak byla připojena k Horní
Stropnici pod jménem Meziluží. Teprve v
dnešní době jí byl
navrácen
její tradiční název
Chlupatá Ves. (pk)
|
Články
v novinách a časopisech
Jan Schinko, Chlupatá Ves, aneb Vnucené
Meziluží. Českobudějovické listy, 19.
6. 1998. Zobrazit
foto
plného textu
Johann Endt, Rodiny v Chlupaté Vsi. Originál
článku Familien in
Rauhenschlag vyšel v časopise Hoam! Č.2/1965, str. 34-35.
Přeložil A. Sassmann.
Chotýčany mapka Chytilův adresář 1915
| Chotýčany (Kotejcany, Schmidtgraben, Schmiedgraben, Kotegzan). První písemná zmínka 1378. Správní vývoj: 1850 - 1868 osada obce Dobřejovice, 1868 - 30. 6. 1975 samostatná obec, 1. 7. 1975 - 23. 11. 1990 osada obce Ševětín, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Hosín. |
Články v
novinách a časopisech
Jan Suchan,
Uhlířská ves Chotýčany.
Výběr 2/1968, s. 31 - 33
F. J. Čapek, Svobodnické a manské lokality na
Hlubocku (Dasný, Cirhan,
Chotýčany). Výběr, roč. 12, č. 4/1975, s. 239 -
243.
Jan Schinko, Formanská hospoda v Chotýčanech. S
kresbou autora. Deník
Jihočeská pravda, 1993
Jan Chmelík, Když se jezdilo do Kotejcan pro
hrách. Putování po městech a
obcích ....
Českobudějovické listy, 1. 7. 1994
Rodopisec P.
Václav Pulec. Na prahu
léta 1999 jsme
vzpomněli už 55. výročí
úmrtí pilného jihočeského
genealoga P. Václava Pulce,
rodáka z Chotýčan
(* 12.8.1876). Zemřel 23. 6. 1944
v Zahájí. O
jeho životě, práci a genealogické
sbírce napsal redaktor Výběru pan Čapek.
(Čapek, František Josef:
Význačný jihočeský genealog P.
Václav Pulec - 45 let
od jeho úmrtí. Výběr 1989, 26, 3, s.
32-33.)
Osobnosti P.
Václava Pulce
je také věnován článek s
fotografií
v
Aktualitách časopisu Setkání č.6,
1994:
Živá vzpomínka na dobrého kněze.
Nekrolog otiskli v Časopisu Rodopisné společnosti
československé, ročník 16,
1944, dvojčíslo 3-4, s.66-7. O P. V. Pulcovi
píše
Daniel Kovář v knize Zahájí,
v kapitolce
nazvané Zahájský Slavín.
Kniha vyšla
nákladem obce v nakladatelství Jelmo
r. 1998, jako 10. svazek edice Drobnosti českého jihu.
| Osada Chrastí je skupina domů roztroušených podél cesty u cikánovského lesa v katastru obce Vrcov. |
Chrášťany mapka Chytilův adresář 1915
| Chrášťany (Chrastian). První písemná zmínka 1452 (1385). Správní vývoj: 8d 1850 samostatná obec. Panství Týna nad Vltavou (pražské arcibiskupství). Fara Chrášťany. Osady: Doubrava, Doubravka, Hosty, Koloměřice, Pašovice. |
Články
v novinách a časopisech
Jan
Chmelík, Slepá bohyně usmířena
lískovkou. Putování po městech a
obcích
... Českobudějovické
listy, 15. 7. 1994
Jan Chmelík, Poklad v Koloměřicích.
Chrášťanští
sousedé nedůvěřovali
zápalkám. Českobudějovické listy 14.
12. 1994
Klára
Chábová, V Chrášťanech je
prý jinak
veselo. Rodáci se setkají při stém
výročí hasičského sboru.
Českobudějovické
listy, 19. 4. 1997
Klára
Chábová, Dobří rodáci se
vracejí do
Chrášťan. Českobudějovické listy,
14. 7. 1997
Klára Chábová - Veronika
Rochová, Jakpak je dnes u nás doma?
Chrášťany.
Českobudějovické listy, 18. 12. 1997
Martina Krausová, Exodus židovské rodiny Tanzerů
a Springerů z Chrášťan na
Vltavotýnsku. Výběr [1998-] -
37/1 (2000), s. 48-50
Chudějov mapka Chytilův adresář 1915
| Chudějov (Wieden). První písemná zmínka 1041. Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 osada obce Žumberk, od 12. 6. 1960 osada obce Žár. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Žumberk. |
Chvalešovice Dříteň, 373 51 Chytilův adresář 1915
| Chvalešovice (Chvališovice, Chvalšovice, Chvalsovice, Chvaleschowitz). První písemná zmínka 1387. Správní vývoj: 1850 - 1880 osada obce Malešice, 1880 - 31. 3. 1976 samostatná obec, 1. 4. 1976 - 30. 6. 1985 osada obce Temelín, od 1. 7. 1985 osada obce Dříteň. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bílá Hůrka. |
Chvalkov Čížkrajice, 374 01 Chytilův adresář 1915
| Chvalkov
(Kwalkohof, Chwalkahof). První písemná
zmínka 1389. Správní vývoj:
1850 osada obce
Kondrač, 1869 - 1880 uváděn jako osada obce
Pěčín, do
1922 osada obce Kondrač, 1922 - 31. 12. 1975 osada obce
Čížkrajice, 1. 1. 1976 - 31. 12. 1993 osada obce
Trhové
Sviny, od 1. 1. 1994 osada obce Čížkrajice.
Panství
Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Žumberk. |
Články v
novinách a časopisech
Jan Chmelík, Geniální Leonardo da
Vinci v Chvalkově na Českobudějovicku v
bavlnkách.. Českobudějovické listy, 16.01.1998