c

.Jihočeská genealogie - úvod ....A B C-Č D H CH J .K .L M N O P R Ř S Š T U V Z Ž

Cabrov	Čakov	Červený Újezdec	České Vrbné
Cikánov	Čakovec	Čeřejov	Češnovice
Cirhan	Čejkovice	Česká Lhota	Čížkrajice
Cuknštejn	Čenkov	České Budějovice	Čtyři Dvory
Červený Mlýn mapka	Černý Dub	České (Dolejší) Chalupy	Černice (Černíč) mapka

Cabrov (Čabrov, Zabrov, Vesce) .mapka.dChytilův adresář 1915

Cikánov - bývalý svobodnický dvůr (Vrcov - mapka)

Rozkládá se nad vsí Vrcov. V 15. a 16. století tu stál svobodnický dvůr, nazvaný podle svých držitelů. Roku 1579 však císař Rudlof II. daroval zdejšího svobodníka Martina Cikána dědičně Rožmberkům a ti jej vzápětí věnovali jezuitskému semináři v Českém Krumlově. Po zrušení jezuitského řádu 1773 převzal správu dvora Cikánov náboženský fond a o čtyři roky později došlo v rámci tzv. raabizace k jeho rozdělení mezi drobné vlastníky. dk

Články v novinách a časopisech
František Josef Čapek, Svobodnický dvůr Cikánov u Vrcova. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, roč. 13, 1976, č. 2, s. 73 - 75.
Literatura
Daniel Kovář, Borovany. Fotografie Petr Odložil, fotografie archivních materiálů Stanislav Loudát, archivní materiály poskytl SOkA Č. Budějovice, ISBN 80-238-5511-5. Monografie obsahuje rovněž příspěvky k historii dvora Trocnova - Žižkova rodiště, obce Záluží (od 1949 nese jméno Trocnov), vsi Dvorec, obce Hluboká u Borovan, Radostic, Vrcova a osad Třebeč, Cikánov a Chrastí. Vydal OÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem Borovany, 2000.

Cirhan, bývalý svobodnický dvůr
Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Svobodnické statky a manské lokality na Hlubocku. Dvůr Cirhan (U Cirhana). Výběr, roč. 12, č. 4/1975, s. 239 - 243.

Cuknštejn Vývod Pouzarův z Michnic

Původně bylo toto vladycké sídlo střediskem samostatného statku. Gotickou tvrz postavil mezi lety 1488-1491 Vilém Pouzar z Michnic. Dalším známým majitelem byl Pavel Boubínský z Újezda (1588), ale již r. 1597 držel tvrz Jiřík Kába z Rybňan. Statek mu byl zkonfiskován, následně zpustošen a r. 1620 připojen k buquoyskému panství N. Hrady. Po r. 1945 bylo na Cuknštejně několik bytů. V současné době je čtyřkřídlý objekt s osmibokou věží v nároží prázdný a vlastní jej Město Nové Hrady. Cuknštejn (Zuckenstein) je unikátním příkladem zachované pozdně gotické tvrze z 15. stol. Mgr. Pavel Koblasa

Výběr z článků v novinách a časopisech

lud, Zájem o záchranu jedinečné goticko-renesanční tvrze. Českobudějovické listy, 21. 2. 1995
Miroslav Procházka, Terezino údolí v jižních Čechách. Českobudějovické listy, 9. 7. 1996
ver, Získají Britové památky na jihu Čech? Českobudějovické listy, 21. 4. 1998
Stanislav Chábera, Cuknštejn je unikátně zachovaná tvrz. Právo, nezávislé noviny 15.04.1999
Miroslav Procházka Cesty za krásami regionu, Cuknštejn . ČBL 24. 07. 1999, příloha Víkendové listy
Miroslav Procházka, Cuknštejn - pozoruhodné vladycké sídlo. Českobudějovické listy 24. 7. 1999
Marika Klierová, Historicky cenný unikát chátrá radě před očima. Českobudějovické listy 8. 10. 1999
Tomáš Pek - Klára Chábová, Po letech otevřenou branou Cuknštejna prošlo pět set lidí. ČBL 28. 08. 2000
Tomáš Pek - Marika Klierová, Na Cuknštejnu se natáčela pohádka. Českobudějovické listy 27. 10. 2000
Marika Klierová, Cuknštejn se před opravou ještě nabízí k prohlídce. Českobudějovické listy, 5. 5. 2001

Čakov mapka Chytilův adresář 1915

Čakov (Velký Čakov, Čákov, Gross Tschekau, Gross Čekau, Gross Czekau). První písemná zmínka 1262. Správní vývoj: 1850 - 13.6.1964 samostatná obec, 14.6.1964 - 23.11.1990 osada obce Jankov, od 24.11.1990 samostaná obec. Panství Český Krumlov (Jan Adof kníže ze Schw.). Fara Čakov.

Články v novinách a časopisech
-jchk- , S proutkem i na středověké chodby. (Vzpomínání s Václavem Sponarem ze statku U Kunášů). Jihočeské listy 13. 5. 1993
-jchk-, Když si čakovští znepřátelili sousedy z Jankova. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu. Českobudějovické listy 19. 11. 1993
O. Chvojka - T. Málek, Odborníci našli u Čakova dosud neznámé sídliště In: Mladá fronta Dnes [2001, 08] - 12/189 (15.08.2001), příloha Jižní Čechy Dnes, s. D/3 : il.
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.

. Čakovec mapka Chytilův adresář 1915

Čakovec(Malý Čakov, Klein Tschekau, Klein Čekau). Správní vývoj: 1850 - 1943, osada obce Kvítkovice, 1943-1945 osada obce Čakov, do 13.6.1964 osada obce Kvítkovice, 14.6.1964 - 23.11.1990 osada obce Jankov, od 24.11.1990 osada obce Čakov. Panství KOmařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod). Fara Čakov. České (Dolejší) Chalupy

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, O knihovně, kde na vstupních dveřích visí obouvátko. Českobudějovické listy 17. 2. 1999 .

Čejkovice mapka Chytilův adresář 1915

Čejkovice (Tschejkowitz). První písemná zmínka kolem 1400. Správní vývoj: 1850 - 31.3.1943 samostaná obec, 1.4.1943 - 31.7.1945 osada obce Dasný, od 1.8.1945 samostatná obec. Panství a.) Hluboká nad Vltavou (Jan A. kníže ze Schw.), b.) České Budějovice - královské město. Fara Pištín.

Články v novinách a časopisech
- Jan Janů, Čejkovice. Lidová pověst o vzniku názvu obce. Výběr 4/1969, s. 38. Plný text
-jchk-, O pantátovi, který okouna jí lžící. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu ... Českobudějovické listy, 26. 11. 1993.

Čenkov mapka Chytilův adresář 1915

Čenkov (Čenkov I. díl, Černkov, Tschenkow). První písemná zmínka kolem 1412. Změny názvu: Okresní národní výbor Týn nad Vltavou s účinností od 1.1.1960 zrušil název a statut osady Čenkov v obci Bečice. Správní vývoj: 1850 - 1943 osada obce Bečice, 1943 - 1945 osada obce Žimutice, od 1945 osada obce Bečice. Panství Třeboň (Jan Adof kníže ze Schwarzenbergu). Fara Žimutice.

Původní obce Černkov a Černkovec byly odděleny tokem Židovy strouhy. Nejstarší písemná zmínka o Černkovci je z r. 1437. Od r. 1991 tvoří obě části samostatnou obec Čenkov u Bechyně. Původní tvar názvu Černkov znamenal Černkův, tj. dvůr jistého Črnka, Černkovec = malý Černkov. Již v historii náležely tyto dvě části vždy odděleně jednotlivým panstvím, severní část Dobronicím jako součást blízké obce Březnice a jižní Týnu nad Vltavou. V roce 1543 byl Črnkov majetkem Čabelických ze Soutic, zástavních držitelů hradu a panství Týn nad Vltavou. Název Čenkov se poprvé objevuje v roce 1623. Po konci třicetileté války (1648) je v obci uváděna pouze jedna chalupa tzv. Baštovská, a 5 gruntů: Hojovský, Cikanovský, Krejčovský, Brázdovský a Kuntovský. Obec byla za války celá vypálena a ještě v roce 1698 je zapsána jako pustá pouze s jednou opravenou chalupou, v níž žil Vojtěch Baba a třemi novými staveními: Jana Ďoupala, Martina Jiráka a Tomáše Horáčka, postavenými nákladem vrchnosti. Stejný stav byl zaznamenán r. 1775, až na tyto čtyři chalupy byl Čenkov “celý spálený”. O deset let později zde již bylo 14 stavení s usedlíky: Tomášem Smíškem, Jakubem Pickou, Martinem Maškem, Václavem Hlaváčem, Pavlem Kosem, Václavem Ťoupalem, Václavem Ryšavým, Františkem Kubíčkem, Františkem Davidem, Vojtěchem Kosem, Janem Suchanem, Martinem Kolářem a šestnáctým číslem popisným byla obecní pastouška. V roce 1842 zde bylo již 18 domů se 130 obyvateli. U obce bývaly původně 2 rybníky. V 19. století byla protržena hráz jednoho z rybníků. K jeho obnovení již nedošlo, hráz byla osázena stromovím. Pod hrází druhého rybníka, na konci katastru obce, stával mlýn čp. 17, který byl při povodni smeten a znovuobnoven o cca 150 m severně již na katastru obce Smilovice. Rybníky již nebyly opraveny a zanikly.

Z Oficiálních stránek obce na adrese http://home.tiscali.cz:8080/cenkov/index.html

Černý Dub mapka Chytilův adresář 1915

Černý Dub (Černodub, Černoduby, Tschernoduben). První písemná zmínka 1365. Správní vývoj: 1850 - před 1869 samostatná obec, pak osada obce Homole, 1943 - 1945 osada obce Homole. Domy u zastávky černý Dub patřily do 11. 6. 1960 k obci Vrábče a sousední samoty k obci Boršov nad Vltavou. Od 12. 6. 1960 patří vše k obci Homole. Panství České Budějovice - královské město. Fara Boršov nad Vltavou.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Když černodubský švec pásl zajíce. Homole. Putování po městech a obcích českobudějovického okresuí. Českobudějovické listy, 22. 4. 1994

Červený Újezdec mapka Lišov, 373 72 Chytilův adresář 1915

Červený Újezdec (Červený Újezd, Červený Oujezd, Rot-Aujest). Změny názvu: ve statistickém lexikonu k roku 1921 se poprvé objevuje název Červený Újezdec, do té doby se užíval úřední název červený Újezd. Správní vývoj: 1850 - 1919 osada obce Velchvín, 1919 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Lhotice, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12.6.1960 - 30.6.1980 osada obce Kolný, od 1.7.1980 osada obce Lišov. Panství Hlubolá nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Libnič.

Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Svobodnický statek Červený Újezdec (Mazancové z Újezdce). Výběr, roč. 12, č. 2/1975, s. 104 - 108.
Alois Sassmann, Rody z Červeného Újezdce aneb Na hranici panství. (Z historie rodin a příjmení v okrese ČB (III). Českobudějovické listy , 5. května 1998.

Čeřejov mapka Chytilův adresář 1915

Čeřejov (Tscherau, Čerau). První písemná zmínka 1367. Správní vývoj: 1850 - 13. 6. 1964 osada obce Otěvek, 14.6.1964 - 31.12.1975 osada obce Veselka, od 1.1.1976 osada obce Trhové Sviny. Panství a.) Ostrolovský Újezd - staek (královské město České Budějovice), b.) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy), c.) Borovany - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Trhové Sviny.

.Česká Lhota mapka Chytilův adresář 1915

Česká Lhota (Prášlivá Lhota, Prášivá, Prašivá Lhota). První písemná zmínka kolem 1447. Změny názvu: na žádost obecního zastupitelstva byla výnosem ministerstva vnitra z 2.3.1905 povolena změna jména z Prášivá Lhota na Česká Lhota. Správní vývoj: 1850 - 11.6.1960 samostatná obec, od 12.6.1960 osada obce Dívčice. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu. Fara Nákří.

České Budějovice mapka Č. Budějovice v Chytilově adresáři 1915 vyšly r. oku 2006 jako 11. sešit naší edice Pramínek

České Budějovice. Změny názvu: do r. 1920 oficiálně Budějovice. Od 1920 České Budějovice, něm. Böhmisch Budweis, výnosem ministra vnitra z 18.7.1942 zrušen v češtině dosavadní název České Budějovice a nahrazen novým úředním názvem Budějovice s platností od 1.10.1942 a výnosem MV ze dne 18.5.1945 byl obnoven název České Budějovice. Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Fara České Budějovice - svatý Mikuláš. Osady: České Vrbné, Čtyři Dvory, Dobrá Voda u Č.B., Haklovy Dvory, Hlinsko, Kaliště, Kněžské Dvory, Litvínovice, Mladé, Nemanice, Nová Pohůrka, Nové Hodějovice, Nové Vráto, Rožnov, Stará Pohůrka, Suché Vrbné, Třebotovice, Vráto, Zavadilka.

Monografie - výběr
Daniel Kovář- Pavel Koblasa, Ulicemi města Českých Budějovic. názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích. Nakladatelství Jelmo, 1998
Vlastimil Kolda - Daniel Kovář, České Budějoivce očima našich předků. České Budějovice1998
Daniel Kovář, Budějovice před sto lety. Jihočeská metropole v roce 1900, aneb rok 1900 v jihočeské metropoli. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích. Nakladatelství Jelmo, 2000
Daniel Kovář, Příběhy budějovických pomníků. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích. Nakladatelství Jelmo, 2000
Daniel Kovář, Budějovické hřbitovy. Malý kulturně-historický průvodce. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Č. Budějovicích 2001
Bibliografie článků (1964-2001) z čas, Výběr z prací členů Historického klubu při Jč muzeu v Č.B (dnes Výběr - časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech)
Svoboda, Miloš: Pět let činnosti (Historického kroužku při Krajském vlastivědném muzeu v Č. Budějovicích, ustaven 9. 3. 1959). Výběr 1/1964, s. 3 - 26
Rada, František: O místních názvech v Českých Budějovicích a okolí. 1/1964, 27 - 47
Pelán, Bedřich: České Budějovice v revolučním roce 1848. 2/1964, 3 - 19
Navrátil, František: Jak se žilo v Českých Budějovicích před sto lety. 3/1964, 4 - 22
Rada, František: Z historie osvětlování města. 3/1964, 23 - 36
Muk, Jan: 60 let Jaroslava Kubáka. 1/1965, 2
Kubák, Jaroslav: České Budějovice jakožto hospodářské středisko v naší minulosti. 1/1965, 3 - 13
Klouda, J.: Plavení dříví po Malši (Vzpomínky současníka). 1/1965, 14 - 21
Pletzer, Karel: Pomník vraždy českobudějovického měšťana z roku 1577. 1/1965, 21 - 25
Housková, Hana: Sbírky z let 1848 - 1965 v Jihočeském muzeu v Č. Budějovicích. 1/1965, 26 - 28
Kamarýt, Antonín: Sbírka mincí a medailí MUDr. Julia Červeného v Jihočeském muzeu. 1/1965, 65 - 68
Svoboda, Miloš: Odpor obyvatelstva města Budějovic proti stavbě koněspřežní železnice a jeho důvody. 2/1965, 1 - 22
Šimonková, Ivana: O starých pověstech českobudějovických. 2/1965, 33 - 37
Ka,: Ještě jednou za Adolfem Trägrem. 2/1965, 38
Rada, František: Domovní znamení. 3/1965, 3 - 20
Braun, Vladimír: České Budějovice a Strakonice. (Vzájemná kulturní přitažlivost obyvatelstva). 3/1965, 35 - 36
Svoboda, Miloš: Před sto lety se v Českých Budějovicích bojovalo o první parní železnici. 3/1965, 36 - 38
Krnínský, Vojtěch: MUDr. Julius Červený, spoluzakladatel městského muzea českobudějovického. 4/1965, 1 - 11
Valtrová, Anna: Českobudějovické vzpomínky. 4/1965, 16 - 19
Pletzer, Karel: Zápisky Vojtěcha Benedikta Juhna o Českých Budějovicích. 1/1966, 5 - 17
Housková, Hana: Zájem o zájmy. (Z kroužku mladých historiků). 1/1966, 17 - 20
Schättinger, Bohuslav: Dům čp. 375 (Biskupská č. 3) v Českých. Budějovicích. 1/1966, 29 - 32
Pletzer, Karel: K 20. Výročí úmrtí Františka Miroslava Čapka. 1/1966, 35 - 36
Pletzer, Karel: Omyl se středověkým knihkupcem Theobaldem Fegerem. 2/1966, 7 - 10
Petr, Jan: Nezapomínáme na svého významného rodáka Vojtěcha Jírovce. 2/1966, 10 - 13
Ederer, Antonín: Deníkový zápis K. H. Máchy o budějovické koněspřežce z r. 1834. 3/1966, 21 - 23
Rada, František: Byli jste už na věži? 4/1966, 13 - 17
Krnínský, Vojtěch: Z historie českobudějovicé "Bumeriny". 4/1966, 17 - 24
Pletzer, Karel: První studie o počátcích Českých Budějovic z roku 1817 (od X. M. Millauera). 1/1967, 26 - 30
Ms,: Člen HKJčM ak. malíř J. Rafael Schuster zakládajícím členem městské galerie. 1/1967, 35
Pletzer, Karel: K 125. výročí vydání knihy F. S. Seysera a F. X. Illinga o Českých Budějovicích. 2/1967, 1 - 9
Svoboda, Miloš: Šedesát let elektrického automobilu s vrchním vedením na území ČSSR. Trolejbusy. 2/1967, 18 - 21
Svoboda, Karel: Stavba měst. Doba gotická v Čechách 1230 - 1520. 3/1967, 1 - 5
Svoboda, Karel: Stavba měst. České Budějovice - doba renesanční. 4/1967, 7 - 9
Pletzer, Karel: Balbínův omyl s bitkou u Českých Budějovic v roce 1468. 3/1967, 7 - 10.
Ms,: Jak to vypadalo před 105 lety s dopravou pošty a s dostavníky v Českých Budějovicích? 3/1967, 43 - 44
Pletzer, Karel: Osudy příslušníků Puklicova rodu v Č. Budějovicích. 3/1967, 74
Svoboda, Miloš: Za primářem MUDr. Karlem Plavcem (1912 - 1967). 4/1967, 1 - 2
Pletzer, Karel: K 100. Výročí zboření Pražské brány v Českých Budějovicích. 4/1967, 3 - 7
Pletzer, Karel: Pokus F. Blumentritta o rekonstruovaný pohled na Č. Budějovice. 4/1967, 11 - 14
Rada, František: Odkud to jméno? (Pojmenování ulic). 1/1968, 1 - 3
Rada, František: Dr. Vendelín Grünwald (1812 - 1865). 2/1968, 6
Svoboda, Vladimír: Osud Hradební ulice. 2/1968, 20 - 22
Bříza, Jan: Brány a opevnění města České Budějovice. 2/1968, 39 - 40
Pecka, Miloslav: Č. Budějovice ve dnech ustavení samostatné rep. Československé. 3/1968, 1 - 9, dokončení je ve 4/1968, 1 - 21
Svoboda, Miloš: Vzpomínky na září 1938. 3/1968, 25 - 33

České Vrbné mapka Chytilův adresář 1915

České Vrbné (České Vrbny, Böhmisch Fellern). První písemná zmínka 1367. Správní vývoj: 1850-30.6.1980samostatná obec, od 1.7.1980 součást Českých Budějovic. Panství České Budějovice - královské město. Fara původně České Budějovice - svatý Mikuláš.

Články v novinách a časopisech
František Rada, Odkud to jméno? (České Vrbné a Suché Vrbné). Výběr, 2/1968, s. 1 - 2

Češnovice mapka Chytilův adresář 1915

Češnovice. První písemná zmínka 1409. Správní vývoj: 1850 - 1868 osada obce Čejkovice, 1868 - 11.6.1960 samostatná obec, 12.6.1960 - 29.4.1976 osada obce Pištín, 30.4.1976 - 23.11.1990 osada obce Zliv, od 24.11.1990 osada obce Pištín. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Pištín.

Články v novinách a časopisech
Jan Caletka, 50 let požárního sboru v Češnovicích. Výběr č. 1/1985 s. 53 -55
Václav Vondra, Okupace a osvobození Češnovic ve světle místní kroniky. Výběr 23, 1, 1986, s. 74 - 78.
Karel Pletzer, Češnovice na Hlubocku v urbářích z let 1490 a 1592. Výběr 27, 4, 1990, s. 293 - 302.
Jan Caletka, Divadelní spolek v Češnovicích. Výběr 29, 2, 1992, s. 109 - 110.
Jan Caletka, Kaple u Češnovic z roku 1865. Výběr č. 3/1995, s. 197 - 199
Jiří Militký, Záchranný archeologický výzkum v Češnovicích v r. 1995. Výběr č. 2/1996, s. 81 - 85
Jan Chmelík, Hasič druhé kategorie proniká .... i do pravěku (rozhovor s J. Caletkou). Českobudějovické listy, 1. 6. 1998
Milan Pokorný, Jihočeské věže VIII (kaple Češnovice). Setkání, 13, 1, s. 8, 2002
Jan Schinko, Kaplička měla být památkou. Právo 20. 1. 2004
Osobnosti
František Volf (1857 Češnovice - 5.2.1921 Dříteň). Schw.arzenberský ovčácký mistr dvora v Dřítni. Článek: Václav Vondra, Příběh schwarzenberského ovčáka. Obnovená Tradice 14, 27, s. 7., 2003.
František Brož, rodák z Češnovic, fotbalista SK Č. Budějovice, nejlepší střelec sezóny 1939-40 (28 branek), +3. 1. 1983 v Češnovicích. Články: Jan Chmelík, Češnovický kanonýr předčil legendárního Bicana. Českobudějovické listy, 30. 1. 1995. Jan Caletka, Brož jednou z osobností SK ČB. Černobílým barvám věrný po celý život. ČB listy 20. 12. 1995. Www stránky SK Dynamo České Budějovice (historie klubu 1918 - 1948.
Jan Caletka (rodák z Č. B.), kronikář Češnovic, hasičský kronikář Českobudějovicka. J. Chmelík, Češnovický zedník letopiscem hasičů. ČBL 13.1.2004

Čížkrajice mapka Chytilův adresář 1915

Čížkrajice (Čižkrajice, Cižkrajice, Cizkrajice, Sitzkreis, Sitzgrätz). První písemná zmínka 1347. Správní vývoj: 1850 - 1922 osada obce Kondrač (1869 - 1880 v Retrospektivním lexikonu z r. 1978 jsou Čížkrajice uvedeny jako osada obce Pěčín), 1922 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Trhové Sviny, 1945 - 31.12.1975 - samostatná obec, 1.1.1976 - 31.12.1993 osada obce Trhové Sviny, od 1.1.1994 samostatná obec. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Trhové Sviny. Osady: Boršíkov, Chvalkov, Mezilesí.

Články v novinách a časopisech
Jiří Cukr, Nezapomenutá minulost Čížkrajic. Byly zbytky hradeb a brány, které se dochovaly, součástí tvrze? Českobudějovické listy, 9. 9. 2000
Literatura
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.

Čtyři Dvory, České Budějovice mapka Chytilův adresář 1915

Čtyři Dvory (Dvory, Vierhof, Stetenhof). První písemná zmínka 1369. Správní vývoj: 1850 - 31.12.1951.samostatná obec, od 1.1.1952 součást českých Budějovic. Panství České Budějovice - královské město. Fara původně České Budějovice - svatý Mikuláš.

Články v novinách a časopisech
Miroslav Procházka, Pomníky na Českobudějovicku, Čtyři Dvory (padlým vojínům z 1. sv. války). Českobudějovické listy, 3. 8. 1995