Bartochov mapka zvaný též Malá Krasejovka, bývalý svobodnický statek
Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Svobodníci v Bartochově na Českobudějovicku. Výběr, roč. 13, č. 1/1976, s. 1 - 4  

Bavorovice mapka  Chytilův adresář 1915

Bavorovice (Baurowitz). První písemná zmínka 1227. Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce České Vrbné, 1945 - 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Hluboká nad Vltavou. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Hluboká n.Vlt.

 Články v novinách a časopisech
Stanislava Neradová, Kabát byl jen začátek. Do barokního statku v Bavorovicích se po necelých čtyřiceti letech vrátil život. Čb. listy, 5. 3. 1994
Literatura
E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, Praha 1977.
V. Mencl, Lidová architektura v Československu. Praha 1980.
V. Frolec - J. Vařeka, Lidová architektura (encyklopedie). Praha 1983.
P. Dostál - Z. Rachnevová - J. Škabrada, Bavorovice. Stavebně historický průzkum obce. Strojopis VIDEOPRES MON (archiv Národního památkového ústavu v Č. Budějovicích), Praha 1986.
B. David - V. Soukup, 555 památek lidové architektury. Praha 2000.
K. Kuča, Atlas památek ČR, 1. díl, Praha 2002.
Jan Pešta, Encyklopedie českých vesnic. Díl 2, Jižní Čechy. Praha 2004, s. 28-30,
(od 1990 jsou Bavorovice vesnickou památkovou zónou).

Bečice mapka  Chytilův adresář 1915

Bečice (Betschitz). První písemná zmínka 1396. Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Žimutice, 1945 - 1964 samostatná obec, 1964 - 1990 osada obce Žimutice, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Žimutice. Osady Čenkov, Hrušov, Korákov, Krakovčice a Žimutice

 Články v novinách a časopisech  
- jchk-, Pátrání téměř detektivní - po kapličce a Nazaretu.  Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, v němž listujeme jejich minulostí. Českobudějovické listy 17. 9.  1993

Bedřichov  mapka  Chytilův adresář 1915

Bedřichov (Fidretschlag, Friedrichschlag, Fridetschlag). První písemná zmínka 1262. Změny názvu: Výnosem ministra vnitra z 31. 1. 1921 byl k žádosti obce Chlupaté Vsi změněn název vsi Fidretschlagu v češtině na Bedřichov a v německém jazyce na Friedrichschlag.  Správní vývoj: 1850 samostatná obec, před 1869 připojena k Chlupaté Vsi, do 23. 5. 1950 osada obce Chlupatá Ves, od 24. 5. 1950 osada obce Horní Stropnice. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Horní Stropnice.

Bílá Hůrka (MÚ Dříteň, mapka)  Chytilův adresář 1915

Bílá Hůrka (Větší Hůrka, Velká Hůrka, Weiss Hurka, Horka Maior). První písemná zmínka 1352 - 1369. Statut: do 1951 osada, od 1951 pouze místní část obce Malešice. Názvy: původně se užíval název Větší nebo Vellká Hůrka, od 17. století Bílá Hůrka. Roku 1951 byl název Bílá Hůrka úředně zrušen jako název osady a zůstal úředním názvem místní části. Správní vývoj: 1850 - 1945 osada obce Malešice, 1945 - osada (místní část obce Malešice). Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bílá Hůrka.

Články v novinách a časopisech
Rudolf Kryl, Nejstarší zápisy v křestní matrice na Bílé Hůrce. Rodokmen, roč. III, č. 3, 1. 10. 1948. Plný text
Jan Schinko, Zacházející sláva Bílé Hůrky (s kresbou autora: Věž Bílé Hůrky). Českobudějovické listy 22. 5. 1998. Plný text

Bohunice mapka Všemyslice, PSČ 373 02 Chytilův adresář 1915

Bohunice (Bohonice). První písemná zmínka 1379. Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Všemyslice. Panství Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství). Fara Týn nad Vltavou, osady: Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Zvěrkovice.

Články v novinách a časopisech
Jan Machula, Nález bronzové hřivny z Bohunic u Týna nad Vltavou. Výběr roč. 40, 1, 2003, s. 83 - 87

---

Bojiště  mapka   (m. č. Týna nad Vltavou)

V Žižkově ulici nedaleko nového mostu se nachází Boží muka. Stávala původně při ústí starého mostu na malostranském břehu ve čvrti "Bojiště". Připomínala místo krvavého střetu mezi rakouskými a francouzskými vojsky roku 1742. Podle lidové tradice byli padlí pohřbeni přímo na místě a nad jejich hrobem vztyčena tato památka. V roce 1940, při rozšiřování silnice směrem na Písek, musela být Boží muka přemístěna na svoje nynější místo, blíž k novému mostu. Při transportu se v blízkosti muk skutečně nalezly pozůstatky hrobů. (Z www stránek Týna n. V.)

---

Borek mapka  obecní úřad, pošta České Budějovice, 370 10  Chytilův adresář 1915

Borek (Bída).  První písemná zmínka : osada začala vznika roku 1805 na dominikálních pozemcích hlubockého panství. Změna názvu: původní úřední název Bída začal být kolem přelomu 19. a 20. století vytlačován méně hanlivým názvem Borek, který nakonec převládl.  Správní vývoj: 1850 - 15. 5. 1954 byla osada rozdělena mezi obce Hosín, Hrdějovice a Úsilné, od 16. 5. 1954  samostatná obec. Panství Hůluboká  nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu)). Fara Hosín..

Články v novinách a časopisech

K. Kakuška, Jedinečná technická památka (opomíjená památka české hornické historie). Deník Jihočeská pravda, 11. 1. 1992   Plný text
-jchk-, Jak se Borek málem stal Bídou (k objevu kaolinu , k historii zájezdní hospody). Putování ... Českobudějovické listy 24. 9. 1993  Plný text
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Borek.  Postřehy kronikáře Zdeňka Kohlíčka. Českobudějovické listy 21. 5. 1998
Milan Daněk, Borek má ve znaku lva a šišky. Českobudějovické listy 27. 4. 2002  Plný text
Literatura
Alois Sassmann, Hrdějovice s Opatovicemi 1350 - 2000. Vydal OÚ Hrdějovice, 2000. Obsahuje také Borek, Nemanice a Úsilné (historie a rody). 
Daniel Kovář, Borek 1805-2005. Procházka minulostí obce, Borek 2005
Monografie
Borek 1805 - 2005. Procházka minulostí obce. Vydala Obec Borek, 2005, text Daniel Kovář, text kapitoly o boreckém sportu Pavel Bláha. Kapitoly: Pravěké osídlení v okolí Borku, Proměny krajiny, Pražská silnice a nepostavená hospoda, Proč a jak vznikl Borek?, Hornická osada Bída - Borek, Borek ve 2. polovině 19. století, Kam do školy?, Začíná 20. století, Lesní železnice, Mezi dvěma světovými válkami, Nacistická okupace, Léta poválečných změn, Osamostatnění Borku, 50. a 60. léta, Léta 70. a 80., Posledních patnáct let, Borecká škola, Znak obce Borku,  Z minulosti a přítomnosti boreckého sportu.

---

Borovany mapka   Chytilův adresář 1915

Borovany (Forbes). První písemná zmínka 1186.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Borovany - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Borovany. Osady Dvorec, Hluboká u Borovan, Ostrolovský Újezd, Radostice, Trocnov, Třebeč, Vrcov.

Články v novinách a časopisech
Oldřich Šeda, Matěj Kozka z Rynárce a sekularizace borovanské augustiniánské řeholní kanonie v 60. letech 16. století. Jihočeský sborník historický (dále jen JSH), roč. 37, 1968, s. 87 - 97, 133 - 143, 225 - 238.
František Mejda, Pevné kořeny rodu Beníšků. Setkání rodu dne 28. 8. 1971 v Č. Budějovicích. Výběr roč. 8, 4, 1971, s. 222
Stanislav Malík, Poznámky k charakteristikám domovního fondu Borovan. JSH, roč. 47, 1978, s. 204 - 220
Stanislav Malík, Jaro 1945 v Borovanech. Výběr roč. 22, 2, 1985, s. 110 - 113
Herbert Pexa, Borovany v letech 1600 - 1663. JSH, roč. 55. 1986, s. 113 - 121
Herbert Pexa, Oldřich ze Dvorce. Příspěvek k dějinám Dvorce a Trocnova. JSH, roč. 60 - 62, 1991 - 92, s. 1 - 8
-jchk- Když ženské povstaly na obranu mužských! ( K událostem r. 1740). Putování po městech a obcích ... Českobudějovické listy, 1. 10. 1993
Dobroslav Srnec, O vylepšování historie. Výběr roč. 30, 1, 1993, s. 35-37 (Borovany a Olešnice).
-zvo- Kdo zasedne na radnicích. Představujeme starosty (PhDr. Stanislav Malík) Českobudějovické listy, 30. 11. 1994
Stanislav Kopecký, Borovany - historie, současnost (s reprofotem a popisem znaku). Českobudějovické listy, 3. 12. 1994
-šim- , Neobvyklá návštěva. Bude místo školy na zámku muzeum? Českobudějovické listy, 5. 6. 1995
Zuzana Thomová, Slovanské mohyly v prostoru Ledenice - Borovany. Výběr č. 1/1996
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Borovany. Rebelie bránila pravdu, pranýř pak mravnost (posledně stáli borovanští milenci na pranýři r. 1763, on hrál na housle - ona předla s trdlicí: "Vítám vás do kostela, já jsem se dopustila ... " Českobudějovické listy, 27. 12. 1997
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Jak mohla stát partyzánština dva dospívající chlapce málem život. Město Borovany na sklonku světové války. ČBL, 24. 4. 1998
Jan Chmelík, Kostelník je pastýřem stáda, které se vejde do krabice od bot. Železné krávy přežívají ve sbírce kostela v Borovanech (kostelnictví v pěti generacích rodu malíků, fotografie ručně kovaných figurek železných krav). Českobudějovické listy, 16. 9. 1998
František Kubů, Zničený borovanský klášter se podařilo obnovit. MF Dnes, 27. 1. 2000
Jiří Černý, K ikonografii škapulířové kaple v Borovanech. Výběr roč. 41, 2, 2004, s. 89-101
Monografie
Jan Žáček, Pověsti a paměti městečka Borovan u Trocnova. Část I., 1932 - 46 s.
Borovany 1186 - 1986. Vlastivědný sborník k osmistému výročí prvé zprávy o obci. Mimo příspěvky nejpřednějších jihočeských historiků obsahuje fotografie, kopie map, vyobrazení pečetí a listin, ikonografii Borovan. Borovany 1986. 246 stran.
Daniel Kovář, Borovany. Vydal OkÚ v Českých Budějovicích ve spolupráci s Městem Borovany . České Budějovice, 2000.
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Josef Braniš, Zbytky původní stavby augustiniánského kláštera v Borovanech. Čtvrtá roční zpráva české reálné školy Matice školské v Českých Budějovicích za rok 1888, s. 3 - 15.
Jan Žáček, Pověsti a paměti městečka Borovan u Trocnova. České Budějovice 1932.
Poláček, Slovanské mohyly v prostoru Ledenice - Borovany Vyd. ONV České Budějovice, 1981 - 76 s., 29 s. obr. příl.
Borovany v pověstech a současnosti. Borovany 1981.
Herbert Pexa, Historie borovanské rebelie 1680 - 1740. Borovany 1990.
F. Kašička - L. Lancinger, Borovany - stavebně historický průzkum kostela, konventu a zámku. Praha 1998 (uloženo na MěÚ Borovany).
Jan Kahuda, Panovnické konfirmace vybraných českých klášterů v 18. století. Diplomová práce FF UK v Praze, 1999.
Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Kraj trojí tváře : Borovany, Ledenice, Trhové Sviny, Horní Stropnice, Nové Hrady, Žár, Žumberk, Jílovice, Olešnice, Slavče. Překlad Helena Nechlebová, Paul A. Gribbin. Fotografie Petr Odložil. Vyd. Sdružení obcí a Okresní úřad České Budějovice, 1998, mapa 

---

Borovnice  mapka  Chytilův adresář 1915

Borovnice (Borownitz). První písemná zmínka 1383.  Správní vývoj:  1850 - 1931 osada obce Nová Ves, 1931 - 1943 samopstatná obec, 1943 - 1945 osada obce Střížov, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Heřmaň, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Nedabyle, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Střížov.

Články v novinách a časopisech
-jchk-, Jak mlynáři ke svému erbu přišli. (K mlynářskému rodu Sezemských z mlýna na Zborovském potoce). Putování po městech a obcích českobudějovického okresu. Českobudějovické listy 15. 10. 1993. 
Jan Schinko, Jubilea kapliček. Borovnická kaple letos slaví sté narozeniny (s kresbou autora). Českobudějovické listy 13. 2. 1998

---

Boršíkov mapka   Chytilův adresář 1915

Boršíkov (Boršikov, Porschiken). První písemná zmínka 1373.  Správní vývoj: 1850 - 1922 osada obce Kondrač, 1922 - 1943 osada obce Čížkrajice, 1943 - 1945 osada obce Trhové Sviny, 1945 - 31. 12. 1975 osada obce Čížkrajice, 1. 1. 1976 - 331. 12. 1993 osada obce Trhové Sviny, od 1. 1. 1994 osada obce Čížkrajice.  Panství  Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Trhové SDviny.

---

Boršov nad Vltavou  mapka  Chytilův adresář 1915   Usedlosti v Boršově 1777-1937 (čp. 1  - čp. 82)- výňatek    

Boršov nad Vltavou (Payreschau). První písemná zmínka 1261. Změny názvu: Vyhláškou MV z 8. 8. 1950 byl pro obec Boršov, vzniklou sloučením obcí Boršov a Poříčí, stanoven úřední název Boršov nad Vltavou. S účinností od 1. 7. 1952  byl také pro samotnou osadu Boršov stanoven rovněž název Boršov nad Vltavou. Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Vyšší Brod - cisterciácký klášter. Fara Boršov nad Vltavou. Osady: Jamné, Koroseky, Kroclov, Poříčí, Slavče, Vrábče a Zahorčice.

Články v novinách a časopisech
Karel Walda, Vzpomínka na jihočeského vlastivěd. pracovníka V. Mareše (rodák z Boršova, r. 1938 vydal jeho dějiny). Výběr, roč. 7, č. 4/1970, s. 29 - 30.
Oldřich Weiss, Boršov nad Vltavou. Pomníček u Boršova nad Vltavou (Sady G. Habrmana, zhotovil Fr. Dryje v Suchdole nad Lužnicí). Výběr roč. 15, 3, 1978, s. 191 
Václav Vondra,Okupace a květnové povstání 1945 v Boršově nad Vltavou. Výběr roč. 26, 1, 1989, s. 75-78.
vm-, Pocta. O památníku amerického pilota R. F. Reutera, který zde zahynul 17. 4. 1945, s fotem ze vzpomínkové slavnosti. Jihočeská pravda, 15. 4. 1991
-jchk-, O třech pannách, vdově Barboře a převozníkovi Puděrovi. Boršov nad Vltavou. Českobudějovické listy 22. 10. 1993
HVS ČB, Tvrz u Boršova. Tip na výlet. Českobudějovické listy 4. 11. 1994
Daniel Kovář, Tvrziště u Boršova nad Vltavou. Výběr, časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, č. 4, 1994
Pavel Koblasa, Tajemná rezidence nad Poříčím (Poříčí je součástí obce Boršov). Průvodce historií objektu se jmény jeho majitelů v letech 1899 - 1995. Českobudějovické listy 6. 9. 1995
Klára Chábová - Ivana Tomková, Jakpak je dnes u nás doma? Boršov nad Vltavou. Jaké zaměstnání se nejvíce nosilo? Císařští manželé se svezli koňkou na Včelnou. Českobudějovické listy 24. 9. 1998
Monografie
Vojtěch Mareš, O minulosti obce Boršova u Českých Budějovic. Vydáno v Boršově nákladem Kampeličky v Boršově, 1938 - 63 s. Recenze na tuto publikaci
 Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900. 

---

Bošilec mapka  Chytilův adresář 1915

Bošilec (Bošulec). První písemná zmínka 1318.  Správní vývoj:  1850 - 1854 osada obce Borkovice, 1854 - 31. 3. 1976 samostaná obec, 1. 4. 1976 - 23. 11.1990 osada obce Dynín, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Bošilec.

Články v novinách a časopisech
Antonín Beneš, Z nejstarší minulosto obce Bošilec na Českobudějovicku. Výběr, roč. 14, č. 1/1977, s. 2 - 5.
Jan Sommer ml., Ke středověké stavební podobě kostela v Bošilci. Výběr roč. 23, 3, 1986, s. 201 - 203
K. Kakuška, Bošilec (rubrika Víte že ... , o architektonicko-urbanistických hodnotách obce). Deník Jihočeská pravda, 1.4.1992
-jchk-, O panence a kudle, co zpívala. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu ... Českobudějovické listy 5. 11. 1993
Jan Schinko, Třeboňská architektura pronikla i do Bošilce (k usedlosti č. 13 U Zíků, Vondrášků, s kresbou autora). Českobudějovické listy 29. 5. 1998
Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma za humny? Bošilec. Obec, která proslula písničkou o dvou pannách a velrybí kazatelnou. "Nikdo neví přesně, kdy byla obec založena. Zajímavosti z obce. Zvoneček odhaloval lháře. Kazatelen ve tvaru velryby řada není. Českobudějovické listy 11. 3. 1999
Marie Homolová, Pravdivá píseň o bošileckém mostku. Lidové noviny, 5. 8. 2000
Literatura
F. Mareš - J. Sedláček, Soupis památek uměl. a hist. v politickém okresu Třeboňském. Praha 1900.
A. Sedláček, Místopisný slovník historický království Českého. Praha 1909.
E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, Praha 1977.
V. Mencl, Lidová architektura v Československu. Praha 1980.
J. Škabrada - S: Voděra, Lidová architektura v jižních Čechách, Č. Budějovice 1986.
V. Kolda, Bošilecko - Bošilec, Dynín, Lhota, Ponědrážka. Č. Budějovice 1998.
B. David - V. Soukup, 555 památek lidové architektury. Praha 2000.
K. Kuča, Atlas památek ČR, 1. díl, Praha 2002.
kol., Technické památky Čech, Moravy a Slezska, 1, Praha 2002.
Jan Pešta, Encyklopedie českých vesnic. Díl 2, Jižní Čechy. Praha 2004, s. 44-46,
(od 1990 je Bošilec vesnickou památkovou zónou).

---

Božejov mapka   Chytilův adresář 1915

Božejov (Buschendorf). První písemná zmínka 1390.  Správní vývoj: 1850 - 1869 samostatná obec, 1869 - 11. 6. 1960 osada obce Žumberk, 12. 6. 1960 - 30. 6. 1985 osada obce Žár, 1. 7. 1985 - 23. 11. 1990 osada obce Nové Hrady, od. 24. 11. 1990 osada obce Žár. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Žumberk.

Literatura
J. V. Šimák, Pronikání Němců do Čech kolonisací ve 13. a 14. století. Praha 1938.
J. Škabrada - S: Voděra, Lidová architektura v jižních Čechách, Č. Budějovice 1986.
Jan Pešta, Encyklopedie českých vesnic. Díl 2, Jižní Čechy. Praha 2004, s. 47-48,
(od 1990 je Božejov vesnickou památkovou zónou).

---

 Branišov mapka  Chytilův adresář 1915 

Branišov (Branšov, Vranišov, Pranischen, Branischen). První písemná zmínka 1391.  Správní vývoj: 1850 - 24. 3. 1942 samostatná obec, 25. 3. 1943 - 1945 osada obce Dubné, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 31. 12. 1993 osada obce Dubné, od 1. 1. 1994 samostatná obec. Panství a.) České Budějovice královské město, b.) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), c.) Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Dubné.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Branšovský včelař vzkazuje: Jsi-li sláb, nezoufej! Putování po městech a obcích českobudějovického okresu...Českobud.listy 16. 10. 1995

---

 Branišovice mapka   Chytilův adresář 1915

Branišovice (Branšovice, Branschowitz). První písemná zmínka 1398.  Správní vývoj: 1850 - 1924 osada obce Sedlce, 1924 - 11. 6. 1960 samostaná obec, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Mokrý Lom, od 14. 6. 1964 osada obce Římov.  Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).     Fara  Římov.

Literatura
Zuzana Thomová, Raně středověké nálezy z hradiště u Branišovic, okr. České Budějovice. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách: sborník archeologické komise Krajské muzejní rady - ISSN 0231-8237 - 12 (1999), s. 68-72 : il.

---

Branovice mapka (Dobšice) (v Chytilově adresáři tato osada není. Retrospektivní lexikon obcí /1978/ je uvádí jako osadu zaniklou )

Branovice (Vranovice, Wranowitz). První písemná zmínka 1396.  Správní vývoj:  1850 - 31. 12. 1975 osada obce Dobšice, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Žimutice, od 24. 11. 1990 osada obce Dobšice.

Literatura
Pavel Koblasa, Daniel Kovář: Panská sídla jižních Čech. České Budějovice 2003 (o tvrzi v Branovicích se píše na str. 18 - 19).
Internet Současné fotografie tvrziště

---

Břehov mapka    Chytilův adresář 1915

Břehov.  První písemná zmínka 1490.  Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 23. 11. 1990 osada obce Žabovřesky,  od 24. 11. 1990 samostatná obec.   Panství  Hluboká nad VLtavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Pištín. Osady: Malé Chrášťany a Tupesy.

Články v novinách a časopisech 
Jan Chmelík, Tam, kde "vejchozi" nerozhodovali od zeleného stolu. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Z vyprávění bývalého břehovského kronikáře Františka Koupala. Českobudějovické listy 12. 11. 1993
Alois Sassmann, O břehovských rodinách, aneb Caletka byl varhaníkem na Hluboké (Z historie rodin a příjmení v okr.Č.B.). ČBL, 2. 6. 1998.
Literatura
Jan Pešta, Encyklopedie českých vesnic. Díl 2, Jižní Čechy. Praha 2004, s. 48-50,
(od 1995 je Břehov vesnickou památkovou zónou).

---

Březí mapka  Chytilův adresář 1915

Březí (Freiles). První písemná zmínka 1375. Správní vývoj: Od 1850 osada obce Kamenný Újezd. Panství  Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Kamenný Újezd.

---

Březí mapka    Chytilův adresář 1915

Březí (Pürchen, Pirchen). První písemná zmínka 1357.  Správní vývoj: 1850 - 1869 samostatná obec, 1869 - 1886 osada obce Otěvek, 1886 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1980 osada obce Něchov, od 1. 7. 1980 osada obce Trhové Sviny. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).     Fara Trhové Sviny. Osady: Lniště a Nežetice.

---

Březí mapka  Chytilův adresář 1915

Březí (Hrádek, Vysoký Hrádek, Hrádek Březí, Bries, Hohenhradek). První písemná zmínka 1362. Původní název zněl Březí, od 14. 6. 1964 byl pro obec i osadu stanoven úřední název Bžezí u Týna nad Vltavou. Správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1985 samostatná obec, od 1. 7. 1985 osada obce Temelín. Panství  a.) Vysoký Hrádek - statek (Barbora Hirschová), b.) Týn nad Vltavou (Pražské arcibiskupství).  Fara Křtěnov. Osady: Knín, Kočín, Křtěnov, Litoradlice, Podhájí, Zvěrkovice.

---

.Bucherka viz  Pohůrka  

---

Buková  mapka   Chytilův adresář 1915

Buková (Buggau).  První písemná zmínka 1359. Správní vývoj: 1850 - 1869 samostatná obec, 1869 - 1908 osada obce Olešnice, 1908 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Olešnice, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 30. 6. 1985 osada obce Žár, od 1. 7. 1985 osada obce Olešnice. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Olešnice. Osady: Jiříkovo Údolí, Nepomuk, Petříkov, Těšínov.

Články v novinách a časopisech
pev, Oplatky na voňavé návsi.  Českobudějovické listy 24. 10. 1996
Jan Schinko, Čtyřboké velkoselské usedlosti ozdobou jihočeského venkova (dům U Hanzlů v Bukové, s kresbami autora). Českobudějovické listy 2. 4. 1998
Literatura
J. V. Šimák, Pronikání Němců do Čech kolonisací ve 13. a 14. století. Praha 1938.
Michal Čech, Těšínov (Buková) - výpisy z katastrů. Revisitace BR 1676, Josefský katastr 1784, Stabilní katastr 1827. Vyd. autor vl.nákladem, Blovice 1997
Jan Pešta, Encyklopedie českých vesnic. Díl 2, Jižní Čechy. Praha 2004, s. 55-57.

---

Bukvice mapka   Chytilův adresář 1915

Bukvice (Buková, Bukwitz). První písemná zmínka 1392. Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Olešnice, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Trhové Sviny. Panství a.) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy), b.) Olešnice - statek (král. město České Budějovice), c.) Ostrolovský Újezd - statek (král. město České Budějovice), d.) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Trhové Sviny.

---

Buzkov mapka  Chytilův adresář 1915  

Buzkov (Buskov). První písemná zmínka 1377. Správní vývoj: 1850 - 1902 osada obce Jaroslavice, 1902 - 31. 3. 1976 osada obce Jeznice, 1. 4. 1976 - 30. 6. 1985 osada obce Purkarec, od 1. 7. 1985 osada obce Hluboká nad Vltavou. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).      Fara  Purkarec.

Články v novinách a časopisech:
F. J. Čapek, Svobodný statek Buzkov - Purkarec. Výběr, roč. 12, č. 3/1975, s. 171 - 174.

---

Byňov mapka    Chytilův adresář 1915

Byňov (Böhmdorf, Biňov, Bínov, Běnov). První písemná zmínka 1359. Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1962 samostatná obec, od 1. 1. 1963 osada obce Nové Hrady. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Nové Hrady. Osady: Hranice a Štiptoň)     (dk)  Byňov se nachází v nížinaté a rybničnaté krajině SV od města Nové Hrady. V těsném sousedství osady se rozprostírá několik větších rybníků - Byňovský (70 ha), Jakulský (18 ha), Horní velký a Horní malý či Dolní velký a Dolní malý. V historických dokumentech se s Byňovem (Bynyow) poprvé setkáváme k datu 18. 8. 1359, kdy Vítek z Landštejna prodal panství Nové Hrady rožmberským bratrům. Roku 1379 prý téměř všichni obyvatelé vsi zemřeli na mor. Koncem 16. století zde žilo 16 osedlých.  Byňov se stal v roce 1849 samostatnou místní obcí, k níž příslušely Jakule a Hranice. Roku 1843 si zdejší věřící postavili mešní kapli Nalezení Sv. Kříže. (pk)

Články v novinách a časopisech
Alois Sassmann, Kde se vzala příjmení rodin na Českobudějovicku? Osudy starých rodů v Byňově u Nových Hradů, jak je ještě neznáte. Českobudějovické listy, 12. 5. 1998
Alois Sassmann, O byňovských rodinách aneb o vsi plné Prinzů a Sassmannů. (Z historie rodin a příjmení v okrese České Budějovice). Českobudějovické listy, 27. 5. 1998 - dokončení IV. dílu z 12. 5. 1998

---

Bzí  mapka  Chytilův adresář 1915

Bzí (Bsy, Bsi). První písemná zmínka 1379.  Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 30. 6. 1975 osada obce Štipoklasy, od 1. 7. 1975 osada obce Dolní Bukovsko. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Modrá Hůrka. Osady: Modrá Hůrka, Pořežánky, Sobětice.

Literatura
August Sedláček, Místopisný slovník historický království Českého. Praha 1909   
E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, Praha 1977.
K. Tříska, Hrady, zámky a tvrze v Čechách ... díl 5. Jižní Čechy. Praha 1986.
P. Vlček, Encyklopedie českých zámků. Praha 1994.
P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha 1999.
K. Kuča, Atlas památek ČR, 1. díl, Praha 2002.
Jan Pešta, Encyklopedie českých vesnic. Díl 2, Jižní Čechy. Praha 2004, s. 61-63.

---

Zpět na začátek stránky
.
.
.
.




.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.ů










.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.